Ivan Klíma

POSLEDNÍ STUPEŇ DŮVĚRNOSTI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

8
Dopisy

Vážený pane faráři,

Já už Vám měl napsat dávno, jenže já se styděl a nechtěl jsem Vás taky okrádat o čas. Rád bych Vám hlavně poděkoval za tu Barcelonu, pro mě to byl zážitek snad nejkrásnější v mým životě, nejen proto, že jsem viděl tolik nádherných věcí jako jsou obrazy; domy, parky a třeba i ta stará římská pevnost, ale že jsem tam byl s mámou, nikdy jsme spolu takhle sami nebyli, anebo snad naposledy, když jsem chodil do první obecný. A moje alergie díky Vám zmizela, vypařila se tam na sluníčku u moře.

Já si říkal, že musíte mít mámu asi opravdu hrozně moc rád, když jste pro ni a pro mě udělal, co by neudělal ani můj táta, ani otčím. Já bych Vám to rád nějak oplatil, ale nevím jak, co můžu já pro Vás udělat. Třeba někdy v budoucnu. Anebo: mě baví vrtat se v magnetofonech a takových stroječkách, kdyby se Vám někdy něco porouchalo, dokonce třeba i v počítači, tak já bych Vám to zkusil spravit (bez záruky).

Ještě jsem Vám chtěl povědět, že co Vás máma poznala, je úplně jiná, už nemá depky a víc ji baví svět. Tak Vám za to taky děkuju a myslím si, že i Vás třeba víc baví svět, protože máma je ta nejlepší na světě. Ono to zní blbě, když jsem její syn, ale je to fakt.

Moc Vás zdravím a znovu děkuju,

Saša

* * *

Milá Báro,

Doufal jsem, že se uvidíme hned jak se vrátíš, ale přihodilo se něco, co pohltilo ne snad všechen můj čas, ale všechnu moji energii. Anebo mě to vrhlo nazpátek z vytržení, v němž jsem žil Říkal jsem si, že Tě nebudu zatěžovat vlastními svízeli, máš sama dost svých, ale nemůžu mlčet o něčem, co se hluboce dotklo mého života. Tedy: Eva čeká dítě. Ještě ke všemu s Petrem, jedním z těch dvou chlapců, o něž jsem slíbil se starat, když ještě byli ve vězení. Petr už je tam znovu (právě ho odsoudili na další dva roky) kvůli prodeji drog.

Považoval jsem se vždycky za svobodomyslného. Rozhodně víc, než mi přikazovalo moje povolání. Chápu, že mladí lidé se milují dřív, než se berou, ale leká mě její volba, která ji nejspíš zatíží na celý život, a cítím se vinen tím, že jsem tu volbu ovlivnil. Svou přehnanou vírou v napravitelnost člověka, soucitem, který jsem projevil a jímž jsem Evu ovlivnil. A cítím se také vinen tím, že jsem ji poslední léta zanedbával. Nejprve proto, že jsem se nadchl možností svobodně naplňovat svoje poslání. Rozdával jsem síly i čas všude, jenom doma už mi skoro nic z toho nezbývalo. A pak, sama víš, žil jsem láskou k Tobě a Evu jsem pustil z mysli právě v době, kdy mě potřebovala, kdy jsem jí mohl a měl být nablízku. A přitom ona měla jenom mě.

Nevím, jestli mohu ještě něco napravit. Připadá mi, že jsem se zpronevěřil všemu, všem, že jsem ublížil lidem, které jsem měl, které mám rád. Tedy i Tobě. Nebylo to ze zlého úmyslu, spíš ze slabosti. Jenže v životě rozhodují činy a ne úmysly. To platí i o lásce, o které jsem tak často kázal a kterou jsem Ti vyznával.

Tvůj D.

* * *

Milý můj a drahý, jediný;

Ty mi dlouho neozval, volala jsem Ti dvakrát, jenže to vždycky (...)

(......)