Jack London
překlad: Karel Weinfurter

DOBRODRUŽSTVÍ: Román z jižních moří
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola XXIV
V PRALESE

Výprava, která se při rozednění následujícího dne vydala z Berande na cestu, rozmístěná v loďstvu kánoí a jiných člunů, byla opravdu hrozná. Byli tam Joana a Sheldon s Binu Charleyem a Lalaperuem, osm Tahiťanů a deset černochů z Poonga-Poonga, z nichž každý se pyšnil, že má výbornou a lesklou pušku. Dále je doprovázely dvě posádky velrybářských člunů po šesti mužích, nejlepších z celé plantáže. Ale ti neměli jít dále než do Carli, kde přestávala doprava a kde měli čekat s čluny. Boucher zůstal na Berande, aby tam dohlédl.

O jedenácté hodině dopolední dospěli do Binu, jež bylo skupinou dvaceti domků, stojících na břehu řeky. Odtud se k nim připojilo třicet různých mužů, aby je doprovázeli. Byli ozbrojeni oštěpy a luky a švitořili a smáli se radostí, když viděli válečnou výstroj družiny. Dlouhé klidné oblasti vodní ustoupily teď rychlejšímu proudu, takže postup byl volnější a přerušován překážkami. Zároveň se stávala řeka Balesuna mělčí a často čluny s nákladem narážely a zpola byly zvedány nade dno. Na některých místech byla řeka ucpána padlými kmeny stromů, zvláště na místech užších. A čluny i kánoe musely být u takových míst přenášeny. Na noc přišli do Carli a mohli se uspokojit vědomím, že vykonali za jeden den cestu, která trvala Tudorově výpravě dobu dvojnásobnou.

Následujícího jitra, za Carli, na půl cesty přes savanu, byly zanechány posádky člunů vzadu a s nimi také tlupa mužů z Binu, z nichž nejsmělejší vydrželi je doprovázet sotva o míli dále a pak poskokem běželi zpět. Ale Binu Charley byl napřed a vedl je dále přes vlnící se předhoří, sledoval přitom stezku po Tudorovi a jeho lidech, kteří zde šli před několika týdny. Té noci tábořili dobře mezi pahorky, hluboko v tropické džungli. Třetího dne se ocitli na stezkách Křováků – byly to úzké cesty, které je nutily kráčet řadou po jednom muži a jež se točily a kroutily nekonečnými závity přes hustý podrost. Většinou šli tichým, bujným a vlhkým lesem, kde jenom chvílemi se ozvalo vrkání nějakého lesního holuba a kde bílí kakaduové se drsně smáli při svém těžkopádném letu.

Tam uprostřed dopoledne se jim stala první nehoda. Binu Charley zůstal na nějakou chvíli vzadu a Koogoo, domorodec z Poonga-Poonga, který se chlubil, že všechny Křováky sní, byl napřed. Joana a Sheldon slyšeli zadrnčení provazce a viděli, že Koogoo zvedl paže a že zároveň upustil svoji pušku, klopýtl a padl na zem, na ruce a kolena. Mezi jeho nahými rameny o něco níže a vlevo se jevil kostěný hrot šípu. Byl prostřelen skrz naskrz. Střelci s připravenými ručnicemi prohlédli okolní prales s nervózním očekáváním. Ale nikde nebylo ani pohybu, ani zašustění – nic než tísnivé, vlhké ticho.

„Křováci nezůstat stát,“ zvolal Binu Charley a zvuk jeho hlasu postrašil více než jednoho z nich. „Vždy je to stejná, proklatá věc. Ten Koogoo nemít na sebe pozor. Ničemu nerozumět.“

Paže Koogooa pod ním klesly a on ležel a chvěl se na místě, kde padl. Dříve ještě, než k němu dopředu přišel Binu (...)

(......)