Karl May

DUCH PRÉRIE
(Duch Llana Estacada)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

III.
BRATŘI ČMUCHALKOVÉ

Asi dvě hodiny před tím, než se Hobbel-Frank a Bob setkali s Bloody-Foxem, přijížděli směrem od Coleman-City jiní dva muži.

Patrně se však nezastavili ani ve městě, neboť vyhlíželi, jakoby již dlouho nenavštívili obydlené kraje.

Oba mezci, na nichž jeli, byli slušně vypaseni a nejevili známky únavy, zdálo se, že jsou v dobrých rukou. Opačný dojem činili jezdci, dlouhé a neobyčejně vyzáblé postavy, o nichž se dalo soudit, že již celé týdny strádají hladem. Že tomu tak není, dokazovala zdravá barva pleti a pevné držení v sedle. Na Západě je silný a vysušující vzduch, který netrpí přebytečné maso na kostech, zato však zocelí svaly a údům skýtá vytrvalost a otužilost, bez které by zde člověk zahynul.

Překvapujícím zjevem byla neobyčejná podobnost obou mužů. Kdo by je spatřil, hned by v nich poznal bratry nebo blížence. Tato podobnost byla tak velká, - byli totiž oblečeni naprosto stejně - že je bylo možno od sebe rozeznat jen podle jizvy, která se šířila jednomu šikmo přes levou tvář.

Měli na sobě pohodlné, tmavošedé vlněné košile, stejné spodky, silné šněrovací boty, plstěné klobouky se širokou střechou, a na ramenou měli zavěšeny těžké a široké rohožky jako pláště. Kožené opasky byly potaženy chřestýší kůží a za nimi trčely obvyklé zbraně a jiné potřebné věci, jež nosívá zálesák. Měli také pušky, ale ty patrně nepocházely přímo z dílny, vyhlížely spíš tak, že jim právem příslušelo jméno "bouchačka". Kdo však ví, co řádný zálesák dokáže s podobnou starou puškou, sotva by nad jeho zbraní pokrčil nosem. Zálesák miluje svou zbraň, ale nekoketuje s ní.

Čím nevzhlednější se stala dlouhým užíváním, tím více si jí váží.

Pohříchu nebyla oběma mužům údělem přílišná mužná krása, což nutno přičíst okolnosti, že vyčnívající část jejich obličeje byla neobyčejně vyvinuta. Měli nosy, ale jaké nosy! Dalo se klidně odpřisáhnout, že na celé zemi nelze nalézt podobná čichadla.

Nejen velikost, ale i tvar byl neobyčejný, právě jako barva.

Abychom si tyto nosy mohli představit, bylo by nutno je vidět.

Představíme-li si zdřevnatělý výtok březové šťávy ve tvaru hroznu vinné révy, který hraje všemi možnými barvami, jaké jen lze tušit na malířské paletě, učiníme si alespoň přibližný pojem o těchto nosech. A ke všemu i ty si byly úžasně podobné. Vůbec si nelze představit dvojici bratrů, kteří by si byli tak podobní, jako tito dva muži, kteří již patrně prošli mnohou bouří, neboť byli nejméně v polovici padesátých let.

Ale nemysleme si, že výraz jejich tváří byl odporný, ó nikoliv! Byli tak pečlivě oholeni, že vousy neskrývaly blahovolný výraz obličeje. Koutky úst pohrával veselý a bezstarostný úsměv, který se zde patrně usadil natrvalo, a jasné, bystré oči hleděly dobrácky a přívětivě do světa. Jen špatný znalec lidí by mohl usoudit, že je nutno míti se před nimi na pozoru.

Krajina, kterou se ubírali, byla velmi suchopárná. Půda skýtala jen sukovaté kleče, místy pak kaktusy a yuccy. Zdálo se, že nikde (...)

(......)