Karl May

KARAVANA OTROKŮ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

7. KAPITOLA
ÚTĚK Z OTROCTVÍ

První skupina ghazvy - jezdci - se pustila po stopách obou uprchlíků. Řeka zahýbala v těchto místech velikým obloukem vlevo, tedy k východu. Stopa černochů však vedla přímo na písčitou poušť, porostlou krátkou a sporou trávou, sežehlou sluncem, která se válela v chomáčích jako větrem rozptýlené seno.

Stopy uprchlíků na tvrdé půdě byly skoro neznatelné, ale pes se nedal zmýlit. Vytrvale větřil stopu a ani na okamžik nebyl v rozpacích.

Míjela hodina za hodinou. Vzdálenost od zeríby stále rostla, ale uprchlíci dosud nebyli vidět. Patrně běželi, neboť dosáhli dvouhodinového náskoku před jezdci.

Naštěstí pro černochy, koně otrokářů nebyli z ušlechtilé arabské rasy. V Súdánu se rychle kazí i nejlepší chov koní. Neprospívá jim extrémní vlhkost v období dešťů, ani obrovské letní sucho. Majitelé zvířat v těchto oblastech nerozlišují mezi volem, koněm, velbloudem a oslem. Toto nerozumné zacházení degraduje koně na obyčejné nosiče nákladů. Také jedovaté mouchy banda, suretha a tse-tse sužují tato ušlechtilá zvířata. Za horkého léta vyprahne půda, takže koně nalézají píci jen u větších vodních toků. Zde se však shromažďují i mračna hmyzu. Když začíná bujet vegetace, tato mračna se rozmnoží. Nesmírná hejna, milionové roje komárů a much se vznášejí ve vzduchu a trýzní obyvatele i zvěř těchto oblastí.

Pupipary, okřídlená veš, pokrývají celý povrch těla koňů, skotů, velbloudů i psů v takovém množství, že ani srst nelze rozeznat. Surethy patří mezi nejnebezpečnější hmyz těchto oblastí. Jejich bodnutí může způsobit i smrt. Stejně nebezpečné jsou i mouchy tse-tse. Následkem působení těchto "bohulibých" tvorů jsou těla zvířat jedinou živou a mokvající ránou. Neustálé kopání, vzpínání a ošívání unaví každé zvíře, oloupí ho o klid a ubírá mu chuť k žrádlu. Tato tortura, trvající i několik měsíců, způsobuje těžké onemocnění a úhyn zvířat. Sebenepatrnější odřenina nebo otlak se mění v palčivou, vředovitou ránu, plnou červů. Proto se v letním období stěhují na sever celé kmeny a národy, jejichž obživou je chov zvířat a jih Súdánu se vylidňuje.

Nelze se tedy divit, že v těchto oblastech se jen zřídka najdou dobří koně. Když jsou tam přivedena plamenná zvířata, znetvoří se již v prvním pokolení.

Proto také koně, na nichž jeli jezdci Abd el Mota, nevyhlíželi příliš vábně. Za minulého dešťového období a za nynějších veder byli vystaveni značným útrapám. Z klusu přecházeli sami do kroku, těžce funěli a tekli z nich potůčky potu. Jen této okolnosti mohli uprchlíci vděčit, že dosud nebyli chyceni.

Kolem poledne se jednotvárná poušť začala měnit a na obzoru se objevil tmavý pruh lesa. Bahr Džur, rameno Bílého Nilu, se tady vracelo po veliké oklice do svého původního směru. Travnatý porost houstnul a před očima jezdců se začaly objevovat jednotlivé stromy sufarrahu.

Tento druh akácií má při spodní části trnů zvláštní zduřeniny, z nichž si sudánšti hoši vyrábějí píšťalky. Jméno stromu pochází ze súdánského (...)

(......)