Karl May

CIZINEC PŘICHÁZÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

13. V KRAJNÍ NOUZI

Doma našel Bedřich van Zooma v pracovně.

"Neseš něco nového?"

Sluha vyprávěl stručně o tom, jak se setkal se zrzavým mužem. Van Zoom naslouchal velmi pozorně.

"A kdo je podle tvého názoru ten architekt?" zeptal se posléze.

"Sám hejtman."

"Ano, byl to on. Pro něho byl rozhovor s tebou velmi důležitý, vlastně tě přijal do své party, a to jistě mohl udělat jenom sám hejtman. Ale řekni mi, co mohl chtít u toho míchače jedů?"

"O tom nepadlo ani slovo. Já se samozřejmě nemohl ptát, bylo by to podezřelé."

"Jistě. Hejtmanem je bankéř z Helfensteinu. Umím si představit, že si byl objednat u apatykáře nějaký prostředek, který by mohl vyvolat duševní poruchy u jeho ženy. To musí podniknout, pokud chce dostát mé podmínce a madam dopravit do ústavu, protože ona se jistě vzpouzí."

"Asi ano, ale neměli bychom tomu zabránit?"

"Ne, spíš bychom to vše měli připustit."

Sluha se zatvářil, jako by právě kousl do citronu.

"Nedělej si starosti, Bedřichu!" zasmál se van Zoom, "uměle navozená nesvéprávnost jeho ženy je položka, kterou do svého účtu ještě potřebuji. To, že jsem stanovil podmínku, aby byla pod lékařským dozorem, není náhodou. Nora se bude ze všech sil bránit, a bankéř toho bude chtít dosáhnout násilím. Co se stane potom?"

"Milostivá bude zuřit."

"Správně. Přesně to, co při svých plánech mohu potřebovat. Ona je bankéřovým hlavním spojencem, když se mi podaří, aby se od něho odvrátila, bude to naše vítězství."

"Co když je ten prostředek nebezpečný?"

"Nezemře po něm, apatykář se bude mít na pozoru, protože vražda je vražda. Těžko by tolik riskoval, a navíc si to ohlídám."

O pár minut později směřoval kočár knížete van Zooma k domu Helfensteinových. Kníže jel na návštěvu k paní bankéřové, tak jak jí slíbil. Paní Nora ho přijala co nejroztomileji, i když se musela hodně přemáhat, aby v sobě udusila neklid z minulé noci. Křečovitě konverzovala a van Zoom dělal, jako by si ničeho nevšiml.

S úsměvem nejlepšího přítele konečně opustil dům svých nepřátel a zamířil k Tiefenbachovům, kde už na něho čekala Hedvika.

Nadešla hodina, kdy měl být starý Bertram pohřben. Ve svém voze dopravil van Zoom mladou ženu až do blízkosti hřbitova, u vchodu na hřbitov si povšimli úředních osob spolu s Richardem a Marií Bertramovými.

"To je on," špitla Hedvika a ukázala směrem k Richardovi.

"Ano, poznávám ho," kývl van Zoom "je to ten básník, kterého znám od Strickroda. Nevypadá na loupežníka."

Přicházel asesor Schubert a rozdával povinné pozdravy na všechny strany.

"Prosím, slečno, mohla byste zaujmout takové místo, aby se vám při odchodu nemohl jeho pohled vyhnout?" otázal se zdvořile.

Hedvika jen přikývla a vzápětí začal smuteční obřad. Byla tu řada zvědavců, i když bylo nevlídné počasí.

Mrtvý spočíval na márách, děti plakaly, Richard stál lhostejně poblíž, Marie nespustila z otce oči.

Přišel farář a dal pokyn, ozvala se píseň: "Ježíši, má útěcho..."

Když sbor zmlkl, (...)

(......)