Moliére
překlad: František Vrba

ZTŘEŠTĚNEC
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

3. výstup

TRUFALDINO, LELIO, MASKARILO.

TRUFALDINO:

Za tuhle novinu buď chvála nebesům!

MASKARILO:

Váš sen se naplnil. Váš duch už nelační.
Sen tedy není klam. Váš sen byl sen-zační!

 

TRUFALDINO (LELIOVI):

Jak se vám odměním za vaše dobré zvěsti?
Jste posel od Boha! Jste anděl mého štěstí!

LELIO:

To nechte. Mě sem k vám nevede odměna.

TRUFALDINO (MASKARILOVI):

Ta zvláštní podoba. Tohohle Arména
už někde viděl jsem.

MASKARILO:

                        Inu, to někdy bývá,
že cizí podoba je hrozně překvapivá.

TRUFALDINO (LELIOVI):

Vy tedy viděl jste synáčka, který pro mě
je dnes vším na světě?

LELIO (přikývne):

A má se přeohromně!

TRUFALDINO:

Svůj život líčil vám? A o mně mluvil rád?

LELIO:

Snad desettisíckrát.

MASKARILO:

To snad ne tolikrát.

LELIO:

Tak mi vás vykreslil, jak vás teď vidím tady,
tu tvář…

TRUFALDINO:

            To je mi div, vždyť přece byl tak mladý,
když jsme se loučili, bylo mu sedm let.
Dnes by mě nepoznal. Změnil mě čas a svět.

MASKARILO:

Jenže co vtisklo se tenkrát v tu mladou duši,
ani ten dlouhý čas do dneška nerozruší.
Můj tatík například…

TRUFALDINO:

O tom dost.
(LELIOVI.)
                        Kdeže jste se setkal s ním?

LELIO:

                                    V Turecku ve městě,
které se Turin zve.

TRUFALDINO:

                                               Turin? V té Tramtárii?
Ten přece, pokud vím, byl vždycky v Itálii!

MASKARILO (stranou):

Ten trouba!
(TRUFALDINOVI.)
             Chápejte, má Tunis na mysli,
tam našel Horáce. Jenže má zlozvyk zlý,
jako v té řeči své už mají Arméni,
že každou koncovku nis na rin promění.
Jen tímhle zmát by vás i vašeho syna
namísto Tunisu by poslal do Turina.

TRUFALDINO:

To by mě opravdu popletlo zbytečně.
(LELIOVI.)
Ale co vám syn řek, jak máte najít mě?

MASKARILO (pro sebe):

Co na to řekne teď?
(Šaškuje jako šermíř před TRUFALDINEM.)
                                     Dneska jsem bohudíky
si v šermu připomněl všeljaké prostocviky
a těšilo mě zas, jak dobře jsem to hrál,
jako dřív, když můj kord ohromil každý sál.

TRUFALDINO:

Na to se neptám teď. Přestaň s tím, zatraceně!
(LELIOVI.)
To nezmínil se vám sny o mém pravém jméně

MASKARILO:

Signore Ruberto, nechci vás pohněvat,
když teď tak šťastný jste a já jsem s vámi rád.

LELIO:

Tak! Signor Ruberto je vaše pravé jméno –
a vaše nynější je jenom vypůjčené.

TRUFALDINO:

A nepověděl vám, kdeže se narodil?

MASKARILO:

Ach, krásná Neapol je turistů velký cíl,
třebaže, jak se zdá, vám tak moc nesvědčí.

TRUFALDINO:

Ty mlč a neskákej nám pořád do řeči!

LELIO:

No pravda, ten váš syn pochází z Neapole!

TRUFALDINO:

A kdepak potom žil – a s kým – a v jaké škole?

MASKARILO:

Učitel Alberto myslel, že bude pro ně
nejlepší dostat se na školu do Boloně,
kam jste ho poslal vy.

TRUFALDINO:

Ha!

MASKARILO:

                        (...)

(......)