Božena Němcová

POVÍDKY I - PAN UČITEL A JINÉ POVÍDKY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Obrázek vesnický

Okolo oken šla svatba; ženy točily šátky nad hlavami a všechny zpívaly, až se to daleko rozléhalo. „Na pohled zdá se ovšem, že radostí oplývají, ale kdoví, jestli právě ta srdce, která by měla být při tom nejblaženější, netruchlejí,“ povídám své přítelkyni.

„Je to spekulační svatba, a při těch zřídka obapolná náklonnost bývá. Ale divím se, že, ač se málokdy dva z pravé lásky za sebe dostanou, přece zřídka nepořádných manželství ve vesnicích nacházáš.“

„Jen v čistých, vroucích duších zahoří láska opravdová, horoucí, která člověka blaží a šlechtí. Avšak musí být obapolná ušlechtilost mysli, vzdělanost ducha, samostatná a pevná vůle, by božský ten plamen neuhasl. Taková láska vzdoruje všelikým nesnázím, ale je - vzácná. Takovou najdeš tak řídce mezi vyššími jako mezi nižšími stavy. U oněch se lichým, převráceným vzděláním srdce zkazí, u těch se zase ani nevzdělává. - Sedlák lpí tělem a duší na té hroudě, z které v potu tváře svůj chléb dobývá. Vzhůru se mysl jeho nepovznese. Od mládí bloudí ve tmách, a nikdo neosvítí stezku jeho, nikdo nestrhne pouta, duši jeho klíčící! Zableskne-li se někdy v jeho mysli, je to právě jen pouhý blesk. Mrav jeho je čistý, prostý, ale není zušlechtěn, rozum zdravý, ale nevzdělaný, upřímné dobré srdce, ale nedůvěrné, samostatnost však již dávno pod jhem - zanikla. Toho je vinno vychování.“

„Jak má tedy opravdová, svatá láska v jejich srdci vzniknout? Chlapec miluje děvče, miluje dost upřímně, ale tatík řekne: ,Tam nechoď, děvče má málo, vzít si ji nesmíš,’ a hoch si vzdychne, svěsí hlavu, rozloží si to a začne chodit jinam. Je-li dobrý hospodář, udusí všechny trapné myšlenky těžkou unavující prací, ostatní složí na Pána Boha, a tak pomalu i nemilé ženě zvykne. Některého ovšem domácnost, kde nemá, co by rád, omrzí; potom hledá vyražení mimo dům a nejvíce v hospodě, kde hoře nad ztraceným štěstím ve sklenici utápí. - Také ale někdy láska i u selských svou moc ukáže, a běda, nemohou-li se překážky odstranit, a má-li tatík hlavu tvrdší kamene, tuť začasté i oba hořem zajdou. Příkladů takových máme dost, a já sama několika očitý svědek byla.“

„Jáť jsem se domnívala, že selské srdce opravdivé lásky ani schopno není, a těšilo by mne, kdybys mi jeden pověděla.“ „V jedné vesnici seznámila jsem se s mladou selkou. Musela bývat velmi sličná; tenkráte ale, když jsem se s ní seznámila, byla již jako hasnoucí pochodeň. Tmavohnědé oko nesvítilo živoucím ohněm, ústa byla zbledlá a zažloutlé líce nikdy se radostí nezarděly. Přes celou tvář byl jako černý závoj smutek rozestřen, a každého srdce k útrpnosti se pohnulo, když na ni patřil. Seděli jsme v sadě pod kvetoucí jabloní samojediné, a tu mi příčinu svého žalu svěřila.“

„Vidíte odtud přes dvě zahrady ten statek?“ začala, „z toho byl Tomeš. Jako děti jsme již k sobě chodívali a leckdys celé půldne v těch sadech přehráli. Měl-li Tomeš něco dobrého k obědu, přinesl mi kousek, měla-li jsem já, přinesla já jemu. On mne také dost škádlil a často (...)

(......)