Božena Němcová

NÁRODOPISNÉ A CESTOPISNÉ OBRÁZKY Z ČECH
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Královské hraniční město Brod v lese v Bavořicích

Že český jazyk daleko za dnešní meze jeho sahal, toho by nám byla důkazem (kdyby i jiných historických důkazů nebylo) hojnost místních jmen bud ještě dosavád českých nebo z českého překroucených, kteréž podél celé Šumavy v Rakousích a Bavořích nalezáme. Nejourodnější krajina celé Šumavy jest široká mezera mezi Osou a Čerchovem, v níž nepatrné vršky rozhrání vodstva Černého a Severního moře naznačují. Na západní straně této mezery zarývá se do vinovité krajiny zponenáhla oudolí Kampy, kteréž k půvabnějším oudolím Šumavy náleží. V tomto oudolí je dosavád mnoho míst s českými jmeny, v Čechách ještě užívanými; lid náš ještě nevymazal slovanský ráz v obličejích tamějších obyvatelů; obraty v řeči a některá slova upomínají, že zde před časy český jazyk panoval. Kdy asi německému ustoupl, těžko ustanoviti, možná, že dost pozdě, aspoň až v 16. století, neboť víme, že pohraniční české vesnice a městečka teprva pozdě se zněmčily, a z toho jest lze se domysliti, že i v Bavořích sousedních se česky mluvilo. Však patrných důkazů našel by, komu na tom záleží, v starých listinách pohraničních měst.

Že se zvlášť okolo Brodu české památky uchovaly, je proto, poněvadž je Brod jedno z nejstarších míst v Šumavě. Druhá Šumava byla příliš divoká, nepřístupná, dříve se obývala jenom veliká oudolí nebo nejdolejší svahy hor, teprv později vtlačila lidnatost obyvatele na výšiny. Nejstarší obyvatelé těchto krajin byli Slované, teprv později osazovali s bavorské strany Němci Šumavu; však jenom v nejdivočejších místech, do toho času opuštěných, mohli se usazovati, ourodnější část byla již dřív od Slovanů vzdělána. Hranice nebyly dříve ještě zevrub ustanoveny, byl v Šumavě neustálý boj, kterýž až do 18. století trval, kdež» se česká a bavorská městečka o pohraniční lesy rvaly.

Proto na hranicích, zvláště v bráně mezi Osou a Čerchovem, tolik hradů: máme z české strany Baiereck u Nejrska, Klenovou, Rismberk, Herstein; s bavorské pak hrady na vysokém oblouku Lichteneck, Heidstein, Eschelkamm, Walching (Nové Kostely), Brod, a na obou stranách od dávna hraniční stráž, v Čechách Chody, v Bavořích brodskou Freifahne.

Na obou stranách panovaly na hranicích mocné rody, v Čechách Rismberští, v Bavořích hrabata von Bogen, podle nichž se malebné pohoří nad Novými Kostely podnes „der Hohe Bogen“ jmenuje.

Roku 1242 Bogenští vymřeli. 1461 byl Přibík z Klenové pánem na Vysokém Oblouku. Později připadla krajina vojvodům bavorským. Staré památky shořely v předešlém století, když baron Frank město Koubu (Cham) spálil, kamž Brodští pro větší bezpečnost své staré listiny schovali.

 

***

V Brodě v Lese (Furth im Walde) na bavorských hranicích mívají v neděli po Božím těle slavnost zabití zlé saně. Ve všech horách vypravují se báchorky o zlých saních. Trutnovská saň visí podnes v Brně na radnici. V Alpách podobných pověstí mnoho.

Na den slavnosti shromaždí se v jednu hodinu odpoledne veliký zástup lidí na náměstí a (...)

(......)