Božena Němcová

SLOVENSKÉ POHÁDKY A POVĚSTI II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

O  VÍŤAZKOVI

Byla jedna matka; když byla matka, měla syna. Toho syna nadájela dvakrát sedm let. Když ho dvakrát sedm let nadájela, vzala ho do hory a kázala mu vytrhnout smerek so všetkým. – Ale chlapec smrk vytrhnout nemohl.“ Eště len preca nie si dosť mocný“ – řekla matka a kojila ho ještě sedm let. Když ho již třikrát sedm let kojila, zavedla ho zase do lesa a kázala mu vytrhnúť buk so všetkým. – Chlapec buk popadl a se všeckým ho vytrhl. – “No teraz si dosť mocný, teraz si Víťazko! Už sa muožeš o mňa starať“ – řekla matka.

„Eh veru sa buděm – len rozkáž, čo najskuor pre těba mám urobiť?“

„Najskuor mně najdeš poriadny budinok a potom mňa ta dovedieš“ – kázala matka a šla domů. – Víťazko vzal vytrhnutý buk se všemi konáry do ruky místo palice a tak ozbrojen dal se na pochod hledati matce budinok.

 –  Šelť po povetrí starými cestami a pirtěmi, až přišel k jednomu hradu. V hradu tom bydleli šarkani.

Když Víťazko k hradu přišel, nechtěli ho vpustit, než Víťazko dlouho se jich neptal, rozdrvil vrata, vešel do hradu a šarkany porubal, jich drieky přes zeď vyházel a potom teprv šel se projíti po hradu. – Všude se mu líbilo; jizby pěkné a bylo jich tam devět, desátá zavřená.

 –  Když prošel Víťazko devět jizeb otevřených, vešel ještě i do desáté zavřené. – I viděl tam sedět šarkana, třemi  železnými  obručemi  ke  zdi  přikovaného.  –

„Čože ty tu robíš?“ – ptá se Víťazko.

„Sedím; přikovali mňa moji bratovia. Odkovaj mňa a buděm sa ti chceť bohatě odmeniť.“ – „Eh musíš ty byť naničhodný chlap, keď ťa bratovia prikovať museli. Ani ťa ja něodkovám, len tu seď!“ – odpověděl Víťazko, bouchl dveřmi a šel pro matku, by ji do nového bytu zavedl. – Když si ji přivedl, všude ji provedl, všecko jí ukázal, jen tu desátou jizbu neotevřel a přikázal matce, aby tam nechodila, že by se jí zle povodilo. – Potom vzal si svůj kyj a šel na polovačku, aby matce pečenku přinesl. – Sotva Víťazko paty z domu vytáhl, už to nedalo matce pokoje a tak dlouho obcházela okolo dveří desáté jizby, až tam vešla. – Koho tam viděla jako šarkana. „Čo ty tu robíš, kdo si?“ – ptala se ho. –

„Ja som šarkan; bratovia moji mňa sem přikovali. Boli by mňa aj odkovali, ale ich syn tvoj porubal. Odkovaj mňa, buděm sa ti chceť odmeniť, a keď chceš, vezmem si ťa za ženu!“ prosil šarkan. –

„Eli  ale  čo  by  Víťazko  povedal?“  mínila matka.

„Eh čože by povedal, znesieme ho zo sveta a budeš ty sama paňou!“

Dlouho se matka rozmýšlela, až konečně na to pristúpila a šarkana se otázala, kterak ho má odkovať. „Iď do pivnice a dones mně z naj ostatnej šiho okova pohár vína.“ – Matka šla do sklepa, natočila z nejzadnějšího okova pohár vína a šarkanovi donesla. Jak první pohár vypil, prask – spadla jedna obruč. – Prosil, aby mu přinesla ještě jeden pohár. – Matka donesla mu druhý pohár, a jak ho vypil, bodaj ťa – praskla druhá obruč. – Prosil, aby mu ještě třetí pohár donesla, a když mu i třetí donesla – praskla i třetí obruč a šarkan byl na slobodě.

„Len ale čo (...)

(......)