Božena Němcová

LISTY II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

153. Josefu Němci

V Šliači 15/9 55.

 

List, na nějž jsem už toužebně čekala, včera k večeru jsem dostala; chodí odtud každý den posel do Zvolena, odpoledne, to vezme odtud listy tam a přinese, které tam jsou. Nyní ale když už tu hrubě nikdo nebude, přestane to asi; beztoho vaší odpověď zde nedočkám, neboť v pondělí neb úterý 17—18/9 jdu i já odtud. Dnes se stěhujou i ty paní ze Štávnice, co tu byly ještě, i Dr Féjo odjel, ještě jsú tu z Vídně jeden radda od účtárny, jistý Červa, rodem Bystričan, a dvorní sekretář Stockl, pak lazební Doktor Habrmann, direktor Illing a účetník, který tu bydlí celý rok. Včera přijeli ještě pánové ze Štávnice k inventuře, co bývá každý rok, a jistý Dekr — zeť Russekru, který tu dělá plány k okrášlení Šljače. Věru za ty tři roky velmi mnoho tu okrášlili — napřes[rok] tu chce Hildegarda i s ním celé léto pobýt, nuž tedy dělají zase přípravy. Rádi by, kdyby se jim tu lidé osazovali, lacino by jim tu dali místa k stavění i cihly, ale znáš zdejší nepodnikavý lid, nikdo nechce — a přece by tu měli v letě řemeslníci, zvlášt pekaři, řezníci — a podobné, dobrý odbyt. Zdejší trakteur dost mnoho platí nájmu, a přece přes ke 4000 f vydělal. Co jen na víně vydělá, neboť zde láhev za 1 f CM, a je to jen to lehké špatné vino obyčejné, jen že ho dá do láhví a zapečetí. Nepiju zde žádné vino, ono mi dělá horkost, co jen dvakrát na faře jsem pila; snad to je tou vodou, nebo čím nevím, neboť mně jinak přece vino jde k duhu. Pro povětří mohl by tu i déle vydržet, ale už je to zavedené, že okolo 20 Sptbr se vše odstěhuje, tak ten starý šlendrián se vede i dále. — Kdyby tu bylo obyvatelů, nebo krčmy nahoře, lidé by tu zůstali a nedbali na nikoho, ale jak odejdou páni dohlížitele, odstěhuje se i hostinský, lazebník již netopí komůrky, a tudy koupám samo sebou přestane. Ten dvorní sekretář tu ale chce dodržet do 1/10 — bude si vše sám kupovat a platit. — To se naplatí; nuž ale když k tomu má a dobře mu voda slouží, ať platí, našinec to nemůže udělat. On je jako luňák suchý a žlutý byl jako vosk, ještě když jsem přišla, on tu též dlouho není — a ku podivu se spravil — koupáme se nyní spolu, — a chodíme také pít vodu — ale on dědek lítá jako běs po zahradě a pak sní každý den 20 rožků (rohlíčků) mimo jiného jídla. — Povídal mi, že si nechá pak, až tu bude sám, vždycky uvařit 2 libry hovězího masa a že bude mít k obědu dost, chleba že si nakoupí a rejže na kaši a že mu lazebná může vařit — ve Vídni že si to pak vynahradí. Kýž ho šlak! Je to asi nějaký labužník a od dobrého živobytí sešlý. Ti lidé jsou zde choulostiví na zimu, všickni se diví, že se vydržím koupat v té studené vodě, a ona má přece 17 stup. tepla — a tělo člověka pálí jako oheň, a oni se koupají v 26 stup. a zimou se drkotají, když to vyleze. Však když málo v kamnech zatopeno, i mně zima, kdy vylezu ven, zato je mi ale potom teplo. Už si nechávají i v pokojích topit; já ovšem ne — a každý den mám okno kolik hodin otevřené — a spím jen pod dekou — někdy je mi (...)

(......)