Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
LUDVÍK. PŘEDEŠLÍ.
LUDVÍK (bez, pláště, jen v latu, vejde)
MADELEINE (se lekne, udila poklonku a odběhne)
ARMANDE (stranou): Král! – To jsem očekávala.
LAMOIGNON (stranou): On to!
MOLIERE (stranou): Tedy přece! Haha! O hadí plemeno!
LUDVÍK (ještě v pozadí): He! Co tu děláte? Jdeme po návratu svém zase jednou do divadla, hledáme Moliera, nudíme se v prázdném domě, nikdo nás nevítá, musíme tedy sami přijíti k vám Armande, jakkoli to nemilé snad bude paní Molierové.
ARMANDE (málo si ho všímá a koketně obírá se jen svojí garderobou stranou): Velkou vzala jsem na sebe úlohu! (Nahlas.) Vaše Majestátnost zachovala v paměti znalost místnosti, jako každý polní vojevůdce –
LUDVÍK: Pamatujete mne na ztracené bitvy – paní Molierová.
ARMANDE: Majestátnost vždy předstihuje čas. – Název paní Molierová dostávám také před časem.
LUDVÍK: Posadím se, milá Armande; je to táž sesle, v níž jsem sedával a zkroušeně poslouchával, když jste mi držela kázání. – Je to vpravdě stolice starosti! –
MOLIERE (stranou): Ba věru – stolice starosti!
LAMOIGNON (stranou): Myslím, že tam Moliere sedí, a já zde musím stát.
LUDVÍK: Armande, po mé poslední porážce nebyla byste asi očekávala, že mne zde uvidíte?
ARMANDE (odvrátí se od něho; úsečně): Byla bych se domnívala, že se Vaše Majestátnost zabývá čtením Tartuffa –
MOLIERE (stranou): Ani se naň ještě nepodívali.
LUDVÍK: Přečetl jsem již titul, seznám osob a první scénu! Zdá se, že je ta veselohra jedna z lepších vašeho pana manžele –
MOLIERE (stranou): On četl již jednu scénu!
ARMANDE: Ve dvou hodinách přednesl by Moliere Vaší Majestátnosti celý kus.
LUDVÍK: Ne, ne! Nemiluji předčítání – mám příliš nepokojnou krev. Ne, ne, avšak doufám, že uhlídám Tartuffa jednoho dne na jevišti –
MOLIERE A LAMOIGNON (stranou): V den soudný!
LUDVÍK: Nejste sama?
ARMANDE: Nejsem, Majestátnosti! Šaty moje okolo mne vzdychají a žalují – tu těch pět skvostných oděvů, co se měly skvíti zejtra v Tartuffu.
LAMOIGNON (stranou): Kdyby se raději držela své role a nemluvila o šatech!
LUDVÍK: Škoda, věru škoda! Vyhlížela byste v nich rozkošné a líbila se –
ARMANDE (chladně): Vaše Majestátnost asi malou pozornost na to obraceti bude, jestli se komu líbím neb nelíbím –
LUDVÍK: Jak to?
ARMANDE: Živé účastenství, jakého před časem – jak se mi zdálo – u Vaší Majestátnosti jsem vzbudila, mělo, jak vidím, krátkého trvání –
LUDVÍK: Řekněte city lásky a přátelství? –
ARMANDE: Oh, kdy by byl v srdci vašem cit takový pro mne býval, Sire? -
LAMOIGNON A MOLIERE (stranou): Jaká to koketerie!
LUDVÍK: Armande, vy jste jednala se mnou tak chladně, že mne to konečně muselo urážet. – Před dvěma roky vystoupila jste, když byl Moliere schopnosti vaše vzdělal, poprvé na divadle. – Hra vaše mne okouzlila. – Hledal jsem osobní vaši známost. – Milostnost vaše upoutala moje srdce. Někdy se mi zdálo, že vám není lhostejnou láska králova, – někdy zase splácela jste vroucí moji oddanost příkrou (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky