Božena Němcová

BÁSNĚ A JINÉ PRÁCE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Výstup pátý

LUDVÍK. PŘEDEŠLÍ, kteří se všickni hluboce pokloní.

LUDVÍK (přichází se založenýma rukama /armverschräkt/ a rozčileně přechází sem tam): Dobrý večer, pánové! Ah Lamoignon – dobrý večer, Lamoignone – Jak vy sem přicházíte? – Není pamětníka, aby vás kdo byl v divadle viděl.

LIONNE: Sire, je to Moliere jakožto Tartuffe –

LAMOIGNON: Já zajdu –

DUBOIS: Všickni jsme hotoví dle vznešeného příkladu Vaší Majestátnosti s Tartuffem se smířiti, co jsme Moliera v přestrojení viděli.

LAMOIGNON: Sire –

LUDVÍK: Pravda – jakpak by také přišel president do hříšného divadla! Podivuhodná šalba! – (Stranou.) Je to Moliere, nemohu se podívat mu do očí. – (Hlasitě.) Pánové, pojďte do mojí lóže!

CHAPELLE: Sire, – jaká to čest!

LUDVÍK: Všickni, všickni, kteří jste byli protivníci Tartuffa! – Moliere, vy jděte k dílu! Jste jaksi rozmrzen? – Měl jste snad malou hádku za kulisemi? Pojďte, pánové! Příkladem svým, Moliere, donutím nepřátele vaše, že vám budou tleskati. (Vstoupí do lóže až k samé podprsní zdi \Brustung\ a v tom okamžení strhne se ohromný jásot. Ouvertura ukončí se tušem a potom umlkne.)

DUBOIS: Aha! Vítají ho proto tak hlučně, že zápověd odvolal – (Následuje krále.)

CHAPELLE: Připojme se, aby se tleskalo i nám! (Všickni vstoupí do lóže, zustanou ale více v poradí, blíže k jevišti. – Záclona zůstane rozhrnutá.)

LAMOIGNON (zůstane sám a vypukne v zoufalý smích): Hahahaha! Oni mne drží za Moliera! Duplessis je mezi nimi – a zámky u truhel mých se otvírají a svědčí proti mně! Již počala scéna – slyším již ty vražedné verše – nyní vystoupí Elmíra – ha, tu je! Král nahýbá se dolů – šátek –

LUDVÍK (se náhle zdvihne se sesle a přichází pomalu k popředí. Všickni uctivě se rozstoupnou na obě strany, a když projde, v slušné vzdálenosti státi zůstanou.)

LAMOIGNON (uhne se zcela na stranu): Šátek – byl žlutý! – (Dlouhá přestávka.)

LIONNE (stranou): Urazilo krále některé místo? –

DUBOIS (stranou): Snad nějaká osobní narážka –

CHAPELLE (stranou): Aneb špatný rým –

LAMOIGNON (pro sebe): Šátek byl žlutý!

DELARIVE: Vaší Majestátnosti, – ráčíte poroučeti – směl bych –

LIONNE: Řeč v tom kuse zdá se Vaší Majestátnosti snad přece příliš svobodnou?

CHAPELLE: Já napočítal již šest špatných rýmů!

LIONNE: Přeje si vaše Majestátnost, aby se vydal protest –

LEFEVRE: Nebo mandát?

LUDVÍK (sedne a opře hlavu o ruku): Nehezké, nehezké – jestli mne klamala!

LAMOIGNON (plosině stranou): Haha! Obleky nejsou dobře voleny v kuse tom. – – Ten žlutý šátek! – – (Slyšeti tleskání.)

LIONNE: Přeje-li si Vaše Majestátnost, poručím, aby se opona spustila –

CHAPELLE: Oh Ludvík Čtrnáctý je přece jen Ludvík Čtrnáctý.

LUDVÍK: Chapelle, to byla nejhlubokomyslnější myšlénka, kterou jste kdy vyslovil. Co vidím? Moliere ještě zde? – (Všickni obrátí se na Lamoignona.)

LAMOIGNON (zmuží se odhodlaně): Sire, kdybych se odvážiti směl a povědíti vám zprávu –

LUDVÍK: O čem? –

LAMOIGNON: Týká se to oděvu. – O šátku Elmířině!

(...)

(......)