Božena Němcová

BÁSNĚ A JINÉ PRÁCE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Platy dělníků při hospodářství

Koscům platí se od korce louky 3 f. saj.; když kosí od časného rána až do tmy, může pokositi za dva korce louky a 6 f. vydělati. –

Hrabačkám při senoseči platí se na den beze stravy 30 kr. saj., při stravě, jak to na venku u sedláků, bohatších měšťanů a farářů bývá, že dávají stravu, platí se jen 25 kr. š.

Žencům platí se též od korce aneb od záhonu aneb 30 kr. KM na den, jak mužům, tak ženám, neb musí ženská zároveň s mužským záhon držeti. Mají-li stravu, platí se jen 24 kr. KM a na venku dává se dělníkům obyčejně strava, mimo těm, kteří chodí do díla na panské pole neb luka. A kdyby se ani nenajímali dělníci na stravu, je to již způsob na venku, že posílají žencům alespoň jednou za den na pole buď chléb a mléko, nebo pivo k chlebu a při žatí pšenic posílají se jim poslední den koláče, ovšem jen černé, ale chutné. – Vaničkám platí se 16–18 kr. KM a vazačům, kteří také nakládati musí, 25 kr. – Žně trvají v některém okolí i 8 –10 dní, a kde není mnoho dělníků, ještě déle. – Do kraje okolo Hradce, Pardubic aj., potom i do okolí pražského přicházejí na žatvu a kosbu kosci až z Krkonošských hor, a zase z okolí domažlického chodí městský, chudší lid do blízkých Bavor na žatvu, odkudž si přinášejí mnoho zlatých, všecko v stříbrných penězích. Tam platí se také od kusu a kusy ty vyměřují tamější sedláci na kroky, mnoho-li ale od takového kusu se platí, nemohla jsem se posud doptat. –

Za dobývání a okopávání brambor platí se dělníkům 12–14 kr. KM na den aneb se platí bramborami, jak se to vyjedná. Když jsou ale drahé brambory, platí hospodář raději penězi. – Při práci pekou se brambory na polích a každý může se jich najísti do vůle. –

Za okopávání a dobývání řepy (cukrovky) platí se rozličně. – Kdo ji má jen ke krmení pro svůj dobytek, platí dělníkům 12 kr. KM denně a přidá oběd a ještě chléb a pálenku neb polívku. Majetníci cukráren platí dělníkům za okopávání i dobývání 12–14 grošů mužům i ženám. Od kopání (jak je jmenují) krecht (jam) dostanou muži 25–30 grošů na den. Od kleštění, nošení a skládaní do jam, což je práce nejvíce jen žen a dětí, platí se vzrostlým 12–14 gr. na den, dětem 10 kr. KM. Pracuje se od šesti ráno do sedmé večer, jako vůbec při každé polní práci. Někdy pracuje se i od 5 do 7 hodin, když je napilno, tenkráte ale dostanou dělníci od hospodářů večeři, ale od fabrikantů nic.

Mlatci dostávají po vymlácení jak v panských dvořích, tak u menších hospodářů desátou neb dvanáctou měřici z vymláceného obilí. V Uhřích devátý korec (kýlu). Kde se penězi platí, dostávají 12–15 grošů na den beze stravy a pracovati musejí od sedmé ráno do poledne a od 2 hodin do tmy.

Dřevoštěpové v panských lesích na Chlumecku mají od porážení a řezání dříví denního platu 35 kr. saj. Za takový plat by ovšem nemohli od rána do večera pracovat, sice těžce, ale láká je to, že mají dovoleno vzíti si suchého klestí tolik, co byli za den oklestili. – Ale jak se říká, že příležitost dělá zloděje, tak je to i (...)

(......)