Jan Neruda

PRAHA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Výlet Pražana do Prahy

Vysoce ctěná!

Píšu Vám vzdor nebezpečí, že mne zbije a) Váš manžel, b) ještě spíš Váš milenec, c) možná i Váš bratr, a že čtenář, stejně zkušený jak duchaplný, řekne: „Neobratná, vyšvechtalá lež! nejobyčejnější, nejobnošenější forma fejetonu! – když pan fejetonista neví už pražádnou z tak zvaných forem ‚pikantních‘, tváří se, jako by psal nějaké dámě, ‚anonymce‘, ‚interpelantce‘ atd., ale adresu té dámy zapomene zpravidla připsat. – Lež!“ A přece jen se čtenář v zázračné své duchaplnosti zmýlil – Vy, vysoce ctěná, vidíte až na grunt mé nevinné duše, Vy zajisté cítíte trpce, jak ten čtenář zle ubližuje mysli mé jasné a nefalšované, a může-li Vás něco pohnout k milosrdí, je to právě ta do nebe volající křivda a nespravedlnost, a Vy mi zítra – řekněme pozítří – pošlete svou adresu pravou a upřímnou, abych přišel a poklonil se Vaší kráse. S manželem, milencem, bratrem atd. si to pak už nějak spravím!

Vždyť je ta věc skoro až hanba nevinná, o kterou se mezi námi jedná. „Řekl jste ondy,“ píšete, „chce-li Pražan užít nedělního odpůldne v klidu a osvěžující samotě, že má jít – do Prahy; vypracujte nám a podejte tedy k tomu ‚výletu‘ dobrý, podrobný plán!“ Nu, teď snad nikdo už neřekne, že tento můj dopis je pouhým výmyslem, holou výpomocí v těžké letní době!

Je pravda, léto je pro nás novináře doba zlá. Politikové dělají málo politiky a dámy málo mód; nejzajímavější lidé jsou roztroušeni nepovědomo kde po lázních a sama cholera i jiná neštěstí mají perutě skleslé a líné – zkrátka: léto a parno leží na lidstvu jako těžké olovo. Ale na to je přece pořádný novinář už zvyklý! to vše se mu může i v jinou roční dobu stát! My novináři nemůžeme např. v politice vždycky jen čekat, až jak Jireček, Gladstone nebo Zeithammer zatočí zase dějinami lidstva! Jakpak kdyby kdykoli Jirečka, Gladstona nebo Zeithammra napadlo a oni by řekli: „Punktum a dost. Teď chci mít 14 dní pokoj. Franc, dojdou mi pro holbu piva a ustelou mi na kanapi!“ Můžeme my proto přestat snad vydávat noviny?

Když není ruch, my si uděláme ruch. Ve všem. Já např. teď tuším, že v nastávajících dnech bude v pražském obyvatelstvě mrtvo. Co udělám? Vezmu péro a s oním čtveračivým úsměvem, který mně tak nevýslovně sluší, napíšu lokálku: Největší hodiny v Praze jsou, jak známo, ty transparentní u Suchého. Průměr jejich ciferníku obnáší 1 1/2 metru, minutová ručička je přes loket, hodinová skoro loket dlouhá; kyvadlo má délku celých dvou sáhů; závaží váží 25 liber.“

Dobrá! Předně následuje po Praze ihned náramná láce lidských kůží. Vylítliť z nich veškeří hodináři i se svými tovaryši a učedníky, dobrá polovice obecních úředníků, asi čtyřicet starožitníků, historiků a milovníků mechanického umění, 1.205 „obeznalých“ Pražanů atd. Po všech hospodách se o mně mluví a není jediného stolu, u kterého by se neuznalo, že jsem osel. Do redakce prší opravy, historické připomínky, rozměry kyvadel u kladiv, centy závažové, sáhy ručičkové, objemy ciferníků, výšky (...)

(......)