Stanislav K. Neumann

ANTI-GIDE NEBOLI OPTIMISMUS BEZ POVĚR A ILUSÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

O lidském štěstí

Opravdu, každý tvor touží po štěstí a tato touha dává možná i klíčiti rostlině, naplňuje květ medem a – někdy aspoň – také lidské srdce dobrotou. Ano, každý tvor touží po radostném a svobodném ukájení svých fyzických i psychických potřeb, jejichž míra i u lidí je tak nestejná, kvalita nepodobná, rozmanitost zabíhající až do zlé zrůdnosti. Zrůdní nechť jsou tedy včas léčeni. Je jich dnes ovšem mnoho, poněvadž kapitalistická společnost působí jako jejich vydatné pařeniště. Zmocnili se také umění a skrze umění porušují náchylné. Ale nám běží o zdravé a silné, jejichž štěstí by mělo býti chráněno. Mělo by mu býti také napomáháno.

Čím ti tedy lze pomoci, kamaráde, toužíš-li jako zdravý tvor po štěstí? André Gide ti odkázal^[2] příklad své radosti i rozkoše, radosti člověka, který nepoznal bídy, leda u druhého, a skutečná neštěstí toliko na plátně onoho života, jehož byl divákem. Co si s ním počneš? Jeho chvalozpěv radosti a rozkoše je často krásný, někdy spravedlivý, ale vždy pramení jen z individuální situace, kterou nebudeš moci, nebudeš snad ani chtíti napodobit, když poznáš její výjimečnost a její – sobectví.

Ano, život je velmi krásný, podivuhodný, obšťastňující, dovolují-li nám naše hmotná situace a mravní konstituce soustřeďovati zrak, sluch, všecky smysly toliko na tyto jeho stránky. Opravdu, proč bychom se z něho neradovali, když pohoda a mnoho jiných věcí nám dovolují, abychom v šťastném stavu sexuálního přátelství pobíhali nazí po mořské pláži, ponořujíce se do vody celí udýchaní, a s hlučným smíchem recitovali Mallarméovy verše! Každý z nás, kteří nejsme osudem zcela zavrženi, mívá tu a tam takové radostné chvíle, subjektivní okamžiky šťastné – ale odtud je ještě strašně daleko k tomu, abychom si mohli z takových okamžiků utvořiti systém šťastného života: tisíceré překážky se staví při tom v dnešní společnosti do cesty všem, kteří nenáležejí k privilegované menšině, překážky citlivého srdce a revoltujícího mozku. Může ti, kamaráde, opravdu někdo napraviti zklamané srdce tím, že ti jen deklamuje o kráse života a o své radosti?

Ano, bylo by dobře, kdyby člověk velmi žasl nad tím, že žije, kdyby opravdu obdivoval ohromující zázrak svého života. Ale jak tomu naučiti lidi, kteří třeba už týden neměli nic řádného v ústech a do jejichž životního zázraku, seznámeného možná důvěrně s většími básníky, nežli je Mallarmé, kope denně každý mimojdoucí paďour?

Ano, ze svazků přírodních zákonů vzniká okouzlující složitost věcí: roční doby, příliv a odliv, vypařování a srážky, pokojné střídání dnů a nocí, zánik a zrod a nový vznik a zrod všeho živého, rytmus, který nedá ničemu zevšedněti – ale kde vzíti smysl pro okouzlující stránku těchto věcí, zrcadlí-li tvoje panenky jen bídu, neštěstí a ošklivost, spodní periferii života? Či opravdu se dějí tato kouzla složitosti jen pro ty, kdož na to mají, kdož si mohou např. dáti posílat klavír za sebou po alžírských hnízdech?

Ano, kdo miluje přírodu – a milovati přírodu je (...)

(......)