Karel Poláček

ČTRNÁCT DNÍ NA VOJNĚ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

II. Rukování

Odvedení muže na vojnu možno přirovnati k svátosti křtu; je to také nesmazatelné znamení. Odvedenec zaznamená se do kmenové knihy a všecky úřady vedou jej v bedlivé patrnosti. Zvláště první instance politická bdí nad ním dnem i nocí a nedopustí, aby odvedenec zmizel nějakým způsobem ze světa.

Smrt jest vám v patách,

praví inzeráty, doporučující lék proti nervóze. A tak je vojna člověku, jenž byl jednou odveden, neustále v patách. A marný je boj proti, abychom tak řekli, hydře militarismu. Spíše zvítězíš, občane, v půtce s berními úřady, jakkoliv tento zápas vyžaduje muže celého, muže udatného, v boji zoceleného. Tak čas od času se stává, že najednou objeví se v tvém příbytku nějaký magistrátní kmet, který, nasadiv skřipec, táže se: „Bydlí tu nějaký Poláček Karel?“ Když členové domácnosti potvrdí tuto okolnost, tehdy magistrátní stařec udělá nehtem čáru na erární cedulce a praví: „Tak mi to tady podepište.“ To se vykoná. I doví se občan, že jest mu jeti přes Velký Osek do Hradce Králové třetí třídou a že jest mu jízdné posečkáno.

Když pak nadejde kritický den, tu ženské nabízejí občanu rukujícímu buchty, mazanec, salám, pokrývku, vajíčka na tvrdo, svetr, polštář na cestu. Občan Poláček Karel, četař v záloze, odmítá i pokrývku, i vajíčka na tvrdo; i pohrdá polštářem, i nechce ničeho slyšeti o salámu; i rozhořčí se, slyše hovořiti o buchtách. Neboť praví vojenská píseň:

– – doma pečou buchty,
to (...)

(......)