Karel Poláček

35 SLOUPKŮ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Elinor Glynová a Courths-Mahlerová

Jest konstatovati, že valné většině dospělých mužů není známo, v jaké četbě libuje si valná většina žen. Tyto knihy dostávají se do rukou mužů pouze za okolností výjimečných, obyčejně za nemoci; přinášejí je nemocným bratrancům, upoutaným na lože, prostomyslné sestřenice. Courths-Mahlerovou pak zejména poznali drsní mužové za války, když přebírali po říšskoněmeckých částech ubikace. Ve všivé slámě válely se knihy této jemnocitné spisovatelky v náramných masách; přicházely na frontu v bednách jako „Liebesgaben“ a nekonečná nuda dlouhotrvající války přinutila vojáky všech národů monarchie, pokud ovládali německý jazyk, seznámiti se s touto literaturou.

Nedá se vůbec zjistiti, kolik románů a kolik povídek napsala Courths-Mahlerová a Elinor Glynová. Ač jsme se snažili, nemohli jsme nikde získati spolehlivých dat. Jen tolik jsme seznali, že nikdo ze známých jmen nemůže se vykázati onou plodností, jakou vynikají tyto ženy. Snadnost tvoření jest prostě úžasná a rozšíření spisů Courths-Mahlerové a Elinor Glynové po světě může býti srovnáno pouze s obecným rozšířením Písma.

Ženský román tohoto typu, přímé pokračování tradic Schwartzové, Heimburgové, Flygaré-Carlénové a Marlittové, je jistě významný úkaz sociologický. Budeme se tedy s tímto tématem zabývati s úplnou, ba skoro vědeckou vážností.

1. Elinor Glynová

Prospekty doporučující četbu románů Elinor Glynové jsou ozdobeny obrázkem, jenž představuje rusovlasého jinocha, jemuž vrhá se střemhlav rusovlasá dívka s rozpuštěnými vlasy do náruče. Tento výmluvný plakát znázorňuje sice konečnou a všem dílům této spisovatelky společnou vrcholnou scénu, avšak abychom se dověděli, jak k tomuto objetí došlo a jak se ti dva rusí a růžoví mladí lidé dostali za sebe, k tomu je nutno Glynovou čísti. Ovšem, už z překotného objetí a oddaných očí mladého párku můžeme seznati, že jim spisovatelka neudělala spojení lehkým. Překážky, které se stavěly milujícím v cestu, tkví jednak ve společenských rozdílech, jednak v přímo ďábelské pýše mladé dívky. Muž bývá totiž zpravidla šlechtic, a ona je dívka chudobná, která kromě neobyčejné krásy a panenské poctivosti nemá ničeho. I on je ovšem hrdý; vždyť je anglický šlechtic. Je štíhlý, nesmírně bohat a inteligentní. Pravda, neví co počíti s časem. Má psáti román či historii svého rodu anebo spravovati dědičné statky? Píše stať o historickém složení nábytku, ona pak mu dělá typmamzelku. Musí se snížiti bohužel k takové práci, neboť je chudá a musí se starati o něho. O koho? Šlechtic je nejprve zvědav, neboť tělesné půvaby její ho z počátku nelákají. Dá se však čekati, že posedne ho zakrátko žárlivost; miluje; kdo je ten on, o něhož se chudá dívka stará? Dílo o historickém nábytku blíží se ku konci, ale dívka z lidu je pořád ledově chladná. Šlechtic si zoufá, nabídne dívce z lidu svoji ruku, ona přijme nabídku po neslýchaných duševních bojích, ale s ukrutnou podmínkou: že jí šlechtic dá v manželství pokoj a nebude od ní (...)

(......)