Karel Poláček

OKOLO NÁS
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Věštkyně

Jsou ženy, jimž Hospodin udělil dar věštění, a ony pak, majíce na domě upevněnou tabulku s nápisem „Věštkyně – I. patro vlevo“, odhalují lidem tajemství budoucnosti.

Avšak dlužno připomenouti, že věštkyně nesídlí v domech železobetonové konstrukce, které jsou opatřeny výtahem a vyzdobeny mramorovým schodištěm.

Naopak: Podobně jako zprostředkovatelky sňatků bydlí v baráčcích perníkových a jde se k nim přes dvůr.

Také jest odmítnouti domněnku, že odhalováním clony budoucnosti zabývají se slečny v prvním rozpuku a křehkých vnad. Spíše podle pravdy řekněme, že věštkyně bývají stařeny zvetšelé jako mohyla bohatýrova v širé stepi, přes kterou prohání se hvízdavý severák, vypravuje dávné zkazky o hrdinských činech našich předků.

A shledáváme zcela přirozeným, že věštkyně bývají ženy, kterým už dávno uvadl mládí květ. Tak jako bychom nehodlali připustiti, že po cimbuří paláce pojišťovny Riunione prochází se za měsíční noci Bílá paní, věštíc některému ze správních radů hrdinskou smrt v lité seči s nevěřícími Saracény. Neboť duchové a síly tajemné libují si na rozdíl od živých lidí pouze v staveních zchátralých, kde na dvorku lesknou se louže duhových barev a kde se štěnice pyšní tím, že jejich předkové pamatují dobu, kdy byli místodržící Martinic a Slavata svrženi z oken Hradu pražského, čímž byl dán signál k vypuknutí války třicetileté.

Nuže, milý člověče, jenž přeješ si poznati budoucnost, jdi do prvního patra vlevo a zaklepej skromně na dveře. Uvnitř zašourají bačkory a jakási ctihodná paní s jedním zubem po každé straně, jenž podobá se pilíři podpírajícímu střechu zahradní verandy, otevře a škytnuvši praví: „Mladý pán si přeje proroctví?“

Mladý pán přisvědčí a stará paní mu velí, aby usedl. „Přejete si,“ vyslýchá věštkyně dále, „proroctví z ruky, nebo z karet?“ – návštěvník neví a ptá se, co je lepší.

„Lepší je z ruky,“ tvrdí prorokyně. „Z ruky to stojí pouze deset korun, ale z karet pět. Zato však z ruky máte odhalenou budoucnost na celý život, ale z karet se dozvíte, co se vám přihodí v nejbližší době.“ Návštěvník rozhodne se pro karty.

I odstaví prorokyně hrnek mléka z plotny, které již se hrozivě nadýmalo hlásajíc, že každým okamžikem hodlá vyběhnouti, a vytáhne ze stolku karty. Návštěvník se zachvěje, sejme karty a na babiznu sestoupí duch boží a ona počne takto věštiti:

„Vidím, mladý pane, že máte cestu před sebou. Tu cestu v krátké době vykonáte a ve zdraví se navrátíte. A budete v nejbližším čase míti co dělat se soudem. Ale nelekejte se. Nebudete státi před soudem co obžalovaný, ale bude to skrze peníze – (v extázi) vidím velké peníze, které vám připadnou dědictvím po blízkém příbuzném. Vy budete smrt (...)

(......)