Antoine de Saint-Exupéry

CITADELA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

CIV

"Jsem odpovědný za činy všech lidí," říkal otec. "Avšak tady jsou zbabělci a tamhle zase zrádci," namítali mu. "Čím bys na tom mohl být vinen?" "Pokud si někdo vede zbaběle, pak jsem to já. A pokud někdo zradil, pak jsem zradil především sám sebe." "Jak to, žes zradil sám sebe ?"

"Přijímám události v takovém obraze, v němž jsou pro mne nepříznivé," řekl otec. "A za ten obraz jsem odpovědný, neboť jej sám určuji. On se pak stává pravdou. Takže tím sloužím pravdě svého nepřítele." ,.A proč bys měl být zbabělý?"

"Zbabělcem nazývám toho," odvětil otec, "kdo se vzdá pohybu a pak vidí, že je bezmocný. Toho, kdo říká: 'Unáší mne proud' Má přece svaly, mohl by tedy plavat." Nakonec svá slova shrnul:

"Nazývám zrádcem a zbabělcem každého, kdo si naříká na cizí chyby nebo na sílu nepřítele." Ale nikdo mu nerozuměl.

"Jsou přece skutečnosti, za které zjevně odpovědnost neneseme ..." "Nejsou!" řekl otec.

Vzal jednoho ze svých stolovníků a pobídl ho k oknu: "Jaký se v tamtom mraku rýsuje tvar?" Druhý se dlouho díval a nakonec řekl: "Ležící lev." "Ukaž ho tady těm."

A otec rozdělil přítomné na dvě skupiny a první pobídl k oknu. A všichni skutečně viděli ležícího lva, jak jim ho první svědek vykreslil prstem.

Potom je otec poslal stranou a pobídl k oknu dalšího: "Jaký se v tamtom mraku rýsuje tvar?" Druhý se dlouho díval a nakonec řekl: "Usmívající se tvář." "Ukaž ji tady těm."

A všichni skutečně viděli usmívající se tvář, jak jim ji druhý svědek vykreslil prstem.

Pak otec odvedl přítomné daleko od oken. "Snažte se dohodnout o tom, jaký obraz ten mrak představuje," řekl jim.

Ale oni se jen bez užitku hádali, neboť ta usmívající se tvář i ten ležící lev byly pro jedny i druhé příliš samozřejmé.

"Stejně tak ani události," řekl jim otec, "nemají jiný tvar krom toho, který jim (...)

(......)