Antoine de Saint-Exupéry

CITADELA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XLVI

Začal jsem přemýšlet o marnivosti. Vždycky mi totiž připadala spíš jako nemoc než jako neřest. A když jsem viděl ženu, jak je vzrušena míněním davu, jak ztrácí přirozenost chování i hlasu jen proto, že se změnila v podívanou, jaké neobyčejné potěšení jí působí, když se řeč točí okolo ní, a jak se jí tvář zaplavuje ohněm jen proto, že se na ni hledí, neviděl jsem v tom hloupost, ale nemoc. Neboť jak jinak nám může druhý poskytnout uspokojení, než skrze lásku a skrze to, co mu sami dáme? Kdežto té ženě se uspokojení vlastní marnivosti zdá ještě příjemnější než majetek, neboť by se pro tu radost ochotně vzdala všech radostí ostatních.

Chudičká radost a ubohá jako tělesná vada. Něco jako potěšení z toho, když se člověk poškrábe, kde ho svědí. Kdežto pohlazení, to je bezpečí a příbytek. Když pohladím dítě, beru je tím pod svou ochranu. Pocítilo to znamení na své sametové tváři. Ty však, marnivá ženo, jsi karikatura! O marnivých lidech říkám, že přestali žít. Jak se může člověk směnit za něco většího, než je on sám, chce-li především dostávat? Takový člověk už nikdy neporoste, navěky zůstane zakrnělý.

Ale když chválím statečného vojáka, i on se vzruší a rozechvěje jako to dítě, které jsem pohladil. A přesto v tom marnivost není.

Co tu vzrušuje jednoho a co tu vzrušuje druhého? jaký je mezi nimi rozdíl? Když usne marnivá žena ...

Nespatříte pohyb květu, který roztřásá do větru všechna svá semena, i když mu nebudou vrácena. Nespatříte pohyb stromu, který vydává plody, i když mu nebudou vráceny.

Nespatříte jásot člověka, který vydal ze sebe dílo, i když mu nebude vráceno.

Nespatříte horoucnost tanečnice, která ze sebe vydává tanec, i když jí nebude vrácen.

A stejně voják, který dává svůj život. A já ho chválím, neboť vystavěl svou lávku. Říkám mu tím, že zapřel sebe v ostatních. A on je spokojen ne kvůli sobě, ale kvůli lidem.

Marnivý člověk je však karikatura. Nežádám od něho skromnost. Pýchu mám rád, je to život a trvání. Budeš-li skromný, podlehneš větru jako korouhvička. Neboť ten druhý bude mít větší sílu než ty.

Chci, abys žil ne z toho, co dostáváš, ale z toho, co dáváš, neboť tím rosteš. To ovšem nijak neznamená, že bys měl svými dary pohrdat. Svému plodu musíš dát (...)

(......)