William Shakespeare
překlad: Josef Václav Sládek

VEČER TŘÍKRÁLOVÝ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Scéna druhá

V domě Oliviině.

(Vystoupí PAN TOBIÁŠ, PAN ONDŘEJ a FABIAN.)

PAN ONDŘEJ: Jak povídám, ani o mžik déle nezůstanu.

PAN TOBIÁŠ: Proč, ty můj milý sršni, jenom proč?

FABIAN: Na každý způsob musíte udati své příčiny, pane Ondřeji.

PAN ONDŘEJ: Dobrá; viděl jsem vaši neteř chovati se k hraběcímu sluhovi laskavěji než kdykoliv ke mně; já to viděl v zahradě.

PAN TOBIÁŠ: Viděla mezitím také tebe, starý hochu? Řekni mi to.

PAN ONDŘEJ: Tak dobře jako já vás teď.

FABIAN: To byl velký důkaz její lásky k vám.

PAN ONDŘEJ: U všech rohatých, chcete ze mne udělat osla?

FABIAN: Dokážu vám, pane, pravoplatnost toho na základě přísah, rozvahy i rozumu.

PAN TOBIÁŠ: A ty seděly v porotě ještě dříve, než byl Noe plavcem.

FABIAN: Chovala se k tomu mladíku laskavě před vašima očima, aby vás pozlobila, aby probudila vaši svišťovskou chrabrost, roznítila oheň ve vašem srdci a síru ve vašich játrech. Měl jste okamžitě přejít k útoku a nějakým výborným, zbrusu novým vtipem toho mladíka omráčit. To se od vás očekávalo, to jste zahodil do větru! Tu dvakrát zlacenou příležitost jste si dal v tu dobu spláchnout, a teď jste zahnán v chladný sever slečnina dobrého mínění, kde zůstanete viset jako rampouch na vousu Holanďana, nespasíte-li se nějakým chvalitebným činem buď v udatnosti, neb v politice.

PAN ONDŘEJ: Musí-li už se něco stát, ať je to udatností; politiku nenávidím. To bych byl raději pobožnůstkářem než politikem.

PAN TOBIÁŠ: Nuže, tedy zbuduj své štěstí na základech udatenství. Vyzvi toho mladíka od hraběte na souboj; zraň jej na jedenácti místech; mé neteři to neujde a buď jist, že není tlampače lásky na světě, jenž by chválou muže zmohl u ženy víc než pověst chrabrosti.

FABIAN: Jiného nezbývá, pane Ondřeji.

PAN ONDŘEJ: Donese mi někdo z vás k němu vyzvání?

PAN TOBIÁŠ: Jdi, napiš to vojenskou rukou; řízně a krátce; o důvtip tu nejde, jen když to bude hřmotné a plné smyšlenek; bodej ho výsměškem, co jen inkoust stačí; když mu asi třikrát zatykáš, nebude na škodu; a napiš tolik lží, co jich jen papír snese, byť byl tak velký jako prostěradlo na rodinné posteli. Jdi a dej (...)

(......)