William Shakespeare
překlad: Josef Václav Sládek

KUPEC BENÁTSKÝ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Scena 6.

Tamtéž.

Vystoupí Gratiano a Salarino maskováni.

GRAT.: Zde pod tím přístřeškem, Lorenzo chtěl,
bych počkal na něho a také vy.

SALAR.: On skoro zameškal svou hodinu.

GRAT.: A jest to div, že váhá přes svůj čas,
neb milenci vždy orloj předcházejí.

SALAR.: Ó letem desetkráte bystřejším
se nesou Venušiny hrdličky,
by spečetily nový svazek lásky,
než aby zachovaly daný slib!

GRAT.: Tak bývá vždy. Kdož vstává od hostiny
s touž bystrou chutí, s jakou k stolu sed‘?
Kde oř, jenž cválá drahou únavnou
zas nazpátek s týmž nezkroceným ohněm,
jak poprvé ji změřil? Vše, co jest,
se stíhá ohnivěj‘, než užívá.
Jak, mladistvému rovna panici,
neb marnotratníku, loď v zdobě vlajek
břeh rodný opouští, jsouc hýčkána
a celována větrem záletným!
Jak, rovna marnotratníku, se zpět
zas vrací, s žebry ovětralými
a zdraným plachtovím, tak vychrtlá
a rozbitá a ožebračená
týmž větrem záletným!

SALAR.: Hle, toť Lorenzo;
víc o tom jindy.

Vystoupí Lorenzo.

LOR.: Milí přátelé,
již odpusťte mi moje prodlení;
ne já, však moje záležitosti
vás čekat nechaly. – Až bude vám
se chtít si zahrát na únosce žen,
já na vás počkám zrovna dlouho tak.
Sem blíž, – zde přebývá můj otec žid.
Kdo jest to v domě tam?

Vystoupí Jessika nahoře u okna v oděvu pacholíka.

JES.: A kdo jste vy?
Pro větší jistotu to povězte,
ač, přísahati chci, že znám váš hlas.

LOR.: Lorenzo a tvá láska.

JES.: Lorenzo jistě a má láska věru;
neb koho miluji tak přes míru?
A kdož, Lorenzo, ví to, kromě vás,
zda vaše jsem?

LOR.: Jsou svědkem nebesa
a tvoje vlastní srdce, že jsi má.

JES.: Tu skřínku chyťte; stojí za chycení.
Jsem ráda noci, že mne nevidíte,
neb stydím se za svoji proměnu;
však láska slepá jest a milenci
zřít nemohou těch hezkých bláhovostí,
jež tropí sami; kdyby mohli to,
sám Cupid by se zarděl, vida mne
tak v hocha změněnu.

LOR.: Jen sejděte,
(...)

(......)