Lev Nikolajevič Tolstoj
překlad: Taťjana Hašková

ANNA KARENINOVÁ II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

V

Na matiné byly na pořadu dvě velice zajímavé skladby.

První byla fantazie Král Lear na pusté pláni, druhý byl kvartet věnovaný památce Bachově. Obě skladby byly nové, byly komponovány v novém duchu a Levin si o nich chtěl utvořit vlastní mínění. Doprovodil švagrovou k jejímu sedadlu a sám si stoupl ke sloupu a umínil si, že bude poslouchat co nejpozorněji a nejsvědomitěji. Snažil se nerozptylovat a nekazit si dojem pohledem na dirigenta s bílou vázankou, mávajícího rukama, což vždycky tak nemile ruší poslech hudby, snažil se nevidět dámy v kloboucích, které si na koncert pečlivě ovázaly uši stuhami, a všecky ty osoby, které se buď nezabývaly ničím, anebo měly nejrozmanitější zájmy, jenom ne zájem o hudbu. Snažil se vyhnout setkání s hudebními odborníky a s mluvky. Stál se zrakem upřeným dolů před sebe a poslouchal.

Ale čím déle poslouchal fantazii Král Lear, tím vzdálenější se mu jevila možnost, aby si o ní utvořil nějaký určitý názor. Hudební vyjádření citu neustále počínalo, jaksi se soustřeďovalo, ale vzápětí se rozpadávalo na úryvky nových počátků hudebních výrazů a někdy prostě na zvuky, ničím než skladatelovým rozmarem navzájem nepodmíněné, ale přitom velice složité. Ale i tyto zlomky hudebních výrazů, leckdy pěkných, byly nepříjemné, protože přicházely naprosto neočekávaně a bez přípravy. Veselí i smutek, zoufalství, něha i vítězosláva přicházely zcela nezákonitě jako city šílence. A stejně jako u šílence ty city náhle pomíjely.

Celou tu dobu, co hráli fantazii, připadal si Levin jako hluchý, který se dívá na tančící. Byl nadobro zmaten, když skladba skončila, a pociťoval velkou únavu z napjaté pozornosti, nijak neodměněné. Ze všech stran se ozval bouřlivý potlesk. Všichni vstali, začali promenovat a rozhovořili se. Aby si z dojmu jiných ujasnil své pochybnosti, šel Levin vyhledat znalce a byl rád, když zahlédl jednoho z proslulých odborníků v rozhovoru se svým známým Pescovem.

„Pozoruhodné!“ zněl Pescovův sytý bas. „Dobrý den, Konstantine Dmitriči. Zvlášť názorná a řekl bych plastická a úžasně barvitá je pasáž, kde tušíte příchod Kordelie, kde žena, das ewig weibliche^[45], podstupuje zápas s osudem. Není-liž pravda?“

„Totiž jak to, Kordelie?“ nesměle se otázal Levin, ježto nadobro zapomněl, že fantazie líčí krále Leara na pusté pláni.

„Přichází Kordelie… prosím!“ řekl Pescov, ťukl prsty (...)

(......)