Lev Nikolajevič Tolstoj
překlad: Taťjana Hašková

VZKŘÍŠENÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXX

Cela, v které seděla Maslovová, byla protáhlá místnost, devět ruských loktů dlouhá a sedm široká, o dvou oknech, s vyčnívajícími oprýskanými kamny a s pryčnami z rozeschlých prken, jež zabíraly dvě třetiny plochy. Uprostřed proti dveřím visela tmavá ikona, k té byla přilepena vosková svíčka a pod ní visela zaprášená kytice slaměnek. Vlevo za dveřmi byl kus zčernalé podlahy, kde stál páchnoucí kbelík. Bylo zrovna po nástupu a ženy už byly zamčeny na noc.

Cela měla dohromady patnáct obyvatel: dvanáct žen a tři děti.

Bylo ještě docela světlo a jen dvě ženy ležely na pryčně. První, s pláštěm staženým přes hlavu, byla blbeček. Zavřeli ji, protože neměla doklady. Téměř pořád spala. Druhá, byla to souchotinářka, si odpykávala trest pro krádež. Nespala, jen ležela s pláštěm pod hlavou, s očima široce otevřenýma, a aby nekašlala, namáhavě zadržovala hlen, který ji dráždil v krku a hrnul se jí do úst. Ostatní ženy – všecky prostovlasé a jen v hrubých plátěných košilích – buď seděly na pryčnách a šily, nebo stály u okna a dívaly se na trestance jdoucí přes dvůr. Mezi třemi ženami, jež šily, byla i stařena, která ráno vyprovázela Maslovovou, jménem Korablevová, zamračená, nasupená a vrásčitá, s převislým váčkem kůže pod bradou, velká a statná žena s krátkým cůpkem z rusých, na skráních šedivějících vlasů a s chlupatou bradavicí na tváři. Stará byla odsouzena k nuceným pracím, protože zabila muže sekerou. Zabila ho, poněvadž jí dolézal za dcerou. Byla na cele důvěrnicí a také prodávala kořalku. Při šití měla brejle a ve velkých upracovaných rukou držela jehlu po venkovském způsobu, třemi prsty a špičkou k sobě. Vedle ní seděla a taktéž šila pytle z plachtoviny menší přisnědlá žena s ohrnutým nosem a s malýma černýma očkama, dobromyslná a povídavá. Byla to traťová hlídačka, odsouzená ke třem měsícům vězení za to, že nepřišla s praporkem k vlaku, takže došlo k vlakové nehodě. Třetí žena u šití byla Fedosja neboli Fenička, jak jí říkaly družky, bílá a růžolící, s jasnýma modrýma očima dítěte, s dlouhými plavými copy ovinutými kolem malé hlavy, docela mladá, hezká žena. Byla vězněna proto, že se pokusila otrávit muže. Pokusila se o to hned po svatbě, když byla v šestnácti letech provdána. Během osmi měsíců, kdy propuštěna na záruku očekávala přelíčení, nejenže se s mužem udobřila, ale tolik si ho zamilovala, že když musela před soud, byli už jedno tělo, jedna duše. Přestože muž, tchán a zejména tchyně, která si ji oblíbila, se před soudem ze všech sil snažili, aby byla zproštěna obžaloby, byla vypovězena na Sibiř na nucené práce. Hodná, veselá, usměvavá Fedosja měla pryčnu vedle Maslovové, kterou si zamilovala, a dokonce pokládala za svou povinnost starat se o ni a sloužit jí. Na pryčně ještě seděly nečinně dvě ženy, jedna asi čtyřicetiletá, hubeného, bledého obličeje, druhdy asi velice krásná, nyní hubená a bledá. Měla v náručí dítě a dávala mu dlouhý bílý prs. Její zločin záležel v tom, že když byl od nich ze vsi odvážen rekrut, podle (...)

(......)