Lev Nikolajevič Tolstoj
překlad: Taťjana Hašková

VZKŘÍŠENÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

LV

Zadními dveřmi křepce vešla malá, krátce ostříhaná, hubená a žlutá Věra Jefremovna s obrovskýma dobráckýma očima.

„To jste hodný, že jste přišel,“ pravila a stiskla Něchljudovovi ruku. „Pamatujete se na mne? Posaďme se.“

„Toho jsem se nenadál, že vás takto najdu.“

„Ó, daří se mi výborně! Tak dobře, tak dobře, že si nic lepšího nemohu přát,“ řekla Věra Jefremovna, jako vždy polekaně pohleděla obrovskýma dobráckýma kulatýma očima na Něchljudova, a kroutila přetenkým žilnatým žlutým krkem, vyčnívajícím z ošumělého, pomačkaného špinavého límečku blůzy.

Něchljudov se jí vyptával, jak se dostala do vězení. Vylíčila mu velice živě svou práci. Její řeč se hemžila cizími slovy o propagandě, i dezorganizaci, o skupinách, sekcích a podsekcích a zřejmě byla pevně přesvědčena, že o nich každý ví, Něchljudov však o nich jakživ neslyšel.

Vykládala mu to, zřejmě pevně přesvědčena, že ho bude velice zajímat a těšit, když se doví všechna tajemství narodovolců. Něchljudov však pozoroval její ubohoučký krk a zcuchané řídké vlasy a divil se, proč to všecko dělá a vykládá. Bylo mu jí líto, ale úplně jinak, než mu bylo líto venkovana Meňšova, který se zcela bez viny octl ve smrdutém žaláři. Nejvíc vzbuzovala lítost zjevným zmatkem, který měla v hlavě. Zřejmě se pokládala za hrdinku, připravenou nasadit život pro zdar věci, ale přitom by byla stěží dokázala vysvětlit, oč v té věci jde a v čem záleží její zdar.

V případu, o kterém si Věra Jefremovna chtěla promluvit s Něchljudovem, šlo o to, že jedna její družka, jistá Šustovová, třebaže ani nenáležela k jejich podskupině, jak tomu Bogoduchovská říkala, byla před pěti měsíci zatčena zároveň s ní a vsazena do Petropavlovské pevnosti jen proto, že u ní byly nalezeny knihy a listiny svěřené jí do úschovy. Věra Jefremovna si zčásti kladla její uvěznění za vinu, a jelikož Něchljudov měl styky, zapřísahala ho, aby učinil podle možnosti vše pro její osvobození. V druhém případě, za který se Bogoduchovská přimlouvala, šlo o to, aby vymohl pro Gurkeviče, vězněného na Petropavlovské (...)

(......)