Lev Nikolajevič Tolstoj
překlad: Taťjana Hašková

VZKŘÍŠENÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXXI

Skupina, s kterou odcházela Maslovová, měla být vypravena 5. července. Něchljudov se přichystal, že odjede za ní téhož dne. Den před jeho odjezdem přijela do města Něchljudovova sestra s mužem, aby se s bratrem ještě setkala.

Něchljudovova sestra Natalja Ivanovna Ragožinská byla o deset let starší než bratr. Vyrůstal zčásti pod jejím vlivem. Měla ho velmi ráda jako malého chlapce a později, krátce před jejím sňatkem, už se sblížili téměř jako rovný s rovným, ona – pětadvacetiletá dívka, on – patnáctiletý hoch. Byla tenkrát zamilována do jeho zesnulého přítele Nikoleňky Irtěňova. Oba měli rádi Nikoleňku a milovali v něm i v sobě, co v nich bylo dobrého a co sjednocovalo všechny lidi.

Od těch časů oba mravně klesli. On na vojně, špatným životem, ona v manželství s mužem, kterého si zamilovala smyslnou láskou, který však nejen nemiloval, co kdysi bylo jí i Dmitrijovi svaté a drahé, ale ani nechápal, co to je, a všechny snahy, jimiž druhdy žila, snahy o mravní zdokonalení a sloužení lidem, přičítal jen vypjaté samolibosti a touze blýsknout se před lidmi, jinak si to vyložit neuměl. Neměl jméno ani majetek, ale byl chytrý, jevil úřední horlivost, obratně kličkoval mezi liberalismem a konzervatismem, využívaje, směru, který mu v dané chvíli a v daném případě sliboval lepší výsledek pro jeho životní dráhu, zejména však měl v sobě cosi zvláštního, co se líbilo ženám, a tak dosáhl celkem skvělé soudcovské kariéry. Už jako člověk ne právě nejmladší se v cizině seznámil s Něchljudovovými, okouzlil Natašu, dívku už rovněž starší, a oženil se s ní takřka proti vůli její matky, která pohlížela na ten sňatek jako na mezalianci. Něchljudov si to sice nepřiznal, sice se tomu bránil, ale švagra nenáviděl. Byl mu nesympatický vulgárností citů, samolibou omezeností a především mu byl protivný kvůli sestře, která mohla tak vášnivě, sobecky, smyslně milovat tu ubohou náturu, a aby se muži zavděčila, dokázala v sobě potlačit všechny dobré vlastnosti. Něchljudov si vždy až zoufal, bolelo ho, když pomyslel, že Nataša je ženou toho sebejistého zarostlého člověka s lesklou lysinou. Nedovedl ani přemoci odpor k jeho dětem. A pokaždé když se dovídal, že Nataša bude matkou, cítil cosi jako soustrast, že se opět nakazila něčím ošklivým od toho člověka, který jim všem byl cizí.

Ragožinských přijeli sami, bez dětí (měli dvě děti, chlapce a děvčátko) a ubytovali se v nejlepším pokoji nejlepšího hotelu. Natalja Ivanovna se neprodleně vydala do starého matčina bytu, ale bratra tam nenašla, a když se od Agrafeny Petrovny dověděla, že se přestěhoval do penziónu, rozjela se tam. V tmavé páchnoucí chodbě, kde se svítilo i ve (...)

(......)