Vladislav Vančura

POLE ORNÁ A VÁLEČNÁ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

VYDAVATELSKÉ POZNÁMKY

Pekař Jan Marhoul vyšel poprvé roku 1924 v Družstevní práci jako 9. svazek sbírky Živé knihy, podruhé roku 1925 v Odeonu Jana Fromka jako 4. svazek stejnojmenné edice; 3. a 4. vydání vyšlo takřka současně a z téže sazby na pod­zim roku 1929 v Odeonu a v Družstevní práci (jako 19. sva­zek Živých knih B a jako 2. svazek Knih Vladislava Vanču­ry), tentokráte s ilustracemi Toyen. Další vydání, poslední za života autorova, vyšlo roku 1934 v Melantrichu jako 59. svazek sbírky krásné prózy Úroda a jako 4. svazek Spisů Vladislava Vančury (5. vydání). V Melantrichu vyšlo i první poválečné vydání roku 1947 (6. vydání, v tiráži označené jako 13.—34. tisíc), dále pak vyšel román v Česko­slovenském spisovateli (7. a 8. vydání roku 1952 a 1957), v Odeonu 1968 jako 85. svazek Národní knihovny spolu s Markétou Lazarovou a Poli ornými a válečnými (9. vydá­ní), ve Svobodě roku 1972 (10. vydání) a opět ve Spisovateli roku 1976 v edici Slunovrat (11. vydání). Naše vydání je tedy dvanácté (v Československém spisovateli čtvrté).

Pole orná a válečná vyšla poprvé v září 1925 s obálkou Karla Teiga jako 1. svazek edice Odeon vydávané Janem Fromkem. Jako další, 2. vydání vyšlo v témže nakladatel­ství 100 výtisků s podpisem autorovým (z toho padesát číslovaných), 3. vydání ještě téhož roku v Družstevní práci jako 4. svazek Živých knih B s obálkou a v úpravě Jindry Vichnara, s datem 1925 na titulní stránce a v tiráži s ozna­čením nákladu 1200 výtisků; bibliofilské vydání s datem 1925 v tiráži, kde je navíc uveden i náklad 1300 výtisků, z toho 100 ručně číslovaných na van Gelderu, není běžně po­važováno za samostatné, neboť následující vydání — melan­trišské z roku 1934 (60. svazek sbírky krásné prózy Úroda a jako 5. svazek Spisů Vladislava Vančury) — nese označení jako vydání čtvrté. Po válce následovalo 5. vydání (7.—26. tisíc) roku 1947 (Družstevní práce — Melantrich), 6. vydání 1953 (Československý spisovatel), 7. vydání 1966 (Naše vojsko), 8. vydání 1968 (Odeon, Národní knihovna, sv. 85), 9. vydání 1972 (Práce). Naše vydání je desáté (v Česko­slovenském spisovateli druhé).

Knižnímu vydání předcházely časopisecké otisky, a to v Disku I, 1923, str. 8—13 „Fragment románu Pekař Jan Marhoul“, z Polí orných a válečných byly otištěny ukázky v Reflektoru l, 1925, str. 2—7 („Odhodlání k vraždě"), v Pramenu 5, 1924, str. 15—19 („Z románu Ouhrov. Sloup a stráň") a v časopise Sever a východ l, 1925, str. 12—14 („Úryvek románu"). Dochoval se i rukopis Pekaře Jana Marhoula (zčásti autograf, zčásti rukopis psaný auto­rovou chotí) a autograf poslední kapitoly Polí orných a vá­lečných (obojí v literárním archívu Památníku národního písemnictví).

Srovnání rukopisného znění Pekaře Jana Marhoula s tištěným textem jednotlivých knižních vydání, stejně jako konfrontace knižních vydání Polí orných a válečných vyšlých za autorova života, ukazuje, že obsahová stránka od své první dochované podoby zůstala nedotčena, děj, charakteristika a jednání postav, (...)

(......)