Jules Verne

CESTA DO STŘEDU ZEMĚ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

VÝSTUP NA SNEFFELS

Sneffels je vysoký pět tisíc stop. Svými dvěma vrcholy zakončuje trachytové pásmo, které se odděluje od horského systému ostrova. Z našeho východiska jsme však nemohli vidět jeho dva štíty, rýsující se na pozadí šedého nebe. Zahlédl jsem jen velkou, nakloněnou sněhovou čapku na čele obra.

Kráčeli jsme za sebou s lovcem v čele. Ten stoupal úzkou stezkou, na níž by dvě osoby vedle sebe neprošly. Hovor se tím stal téměř nemožným.

Za čedičovou stěnou u fjordu Stapi se napřed táhla zelená vláknitá rašelina jako zbytek staré vegetace poloostrovních bažin. Množství tohoto dosud nevyužitého paliva by stačilo k topení všemu islandskému obyvatelstvu na celé století.

Rozsáhlé rašeliniště bylo podle hloubky dna některých roklí až dvacet metrů vysoké a skládalo se z vrstev zuhelnatělých rostlinných zbytků, proložených vrstvami pemzového tufu.

Jako pravý synovec profesora Liddenbrocka jsem navzdory svému vzrušení se zájmem pozoroval mineralogické zvláštnosti, vystavené v tomto obrovském přírodovědném kabinetě. Zároveň jsem si tím osvěžoval v paměti celé geologické dějiny Islandu.

Tento zajímavý ostrov se zajisté vynořil z vod v době poměrně nedávné.

Možná že se nepozorovatelným pohybem dosud zvedá. Je-li tomu tak, nutno jeho původ přiřknout působení podzemního ohně. V tom případě jsou však všechny teorie Humphry Davyho, Saknussemmův dokument a předpoklady mého strýce k ničemu. Tato domněnka mě přiměla k pečlivému studiu utváření půdy.

Brzy jsem zjistil sled všech jevů, které řídily utváření ostrova.

Island nemá vůbec vrstvy usazenin. Skládá se pouze ze sopečných tufů. To znamená, zeje vytvořen nakupením kamenů a skal porézní struktury. Před objevením sopek to byl rudný masív, zvolna vyzvedávaný nad hladinu tlakem vnitřních sil. Podzemní ohně dosud nepronikly na povrch.

Ale později na jihozápadě a na severozápadě ostrova vznikly příčné široké trhliny, kterými se zvolna rozlévala trachytová hmota. Tento jev neprošel bez prudkých změn. Výtok byl obrovský a roztavené hmoty vyvěrající z hlubin země se klidně rozlévaly v širokých pokryvech nebo do pahorků. V této době se objevily živce, syenity a porfyry.

Díky těmto rozlivům se rozměry ostrova pozoruhodně zvětšily a tím i jeho odolnost. Je pochopitelné, co pružných tekutých hmot se muselo shromáždit v jeho nitru, když už nemohly po ztvrdnutí trachytové kůry nikudy ven. Tak přišla chvíle, kdy mechanický tlak plynů prorazil těžkou kůru a vytvořil v ní vysoké komíny. Tam nadzvedly sopky zemskou kůru a vytvořily si prudce krátery až ke svým vrcholkům.

Pochody vzniku vyvřelin byly vystřídány projevy sopečnými. Novými krátery unikala napřed čedičová hmota, jejíž nejtypičtější vzory nám ukazovala planina, kudy jsme právě šli. Kráčeli jsme po těžkých, tmavě šedých skálách, které ochlazením vykrystalizovaly v šestiboké hranoly. V dálce jsme viděli množství plochých kuželů, i ty byly kdysi ohnivými krátery.

Po vyčerpání žulových erupcí a po vyhasnutí vedlejších (...)

(......)