Jules Verne
překlad: Miroslav Vlček

DĚTI KAPITÁNA GRANTA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA V
BOUŘE NA INDICKÉM OCEÁNĚ

Za dva dni po této rozmluvě oznámil John Mangles, když provedl poslední měření, že Duncan je na 113°37’ východní délky. Cestující si prohlédli lodní mapu a shledali ke své velké radosti, že je od mysu Bernouilliho dělí necelých pět stupňů. Mezi tímto mysem a mysem Entrecasteauxovým opisuje australské pobřeží oblouk, pod nímž se táhne třicátá sedmá rovnoběžka. Kdyby byl nyní Duncan odbočil k severu, byl by zanedlouho spatřil mys Chathamův, ale takto jej nechával sto dvacet mil severněji. Loď plula nyní v oné části Indického oceánu, která je chráněna australskou pevninou. Mohli tedy očekávat, že za čtyři dni se objeví na obzoru mys Bernouilliho.

Západní vítr byl dosavadní plavbě jejich jachty příznivý, ale již několik dní slábl a pozvolna ustával. 13. prosince utichl úplně a bezvládné plachty visely ze stěžňů dolů. Nebýt mocného šroubu lodi, byl by Duncan zůstal trčet uprostřed ztichlého oceánu.

Takové počasí se mohlo udržet hodně dlouho. Večer o tom hovořil Glenarvan s Johnem Manglesem. Mladý kapitán viděl, že se mu rychle tenčí zásoba uhlí, a zřejmě ho zlobilo, že nastalo bezvětří. Dal napnout všechny plachty své lodi, dal vytáhnout její závětrovky i stěhovky. Tak chtěl využít sebemenšího větérku, ale podle námořnického úsloví „nebylo z čeho nabrat“.

„Přesto si nemusíme naříkat,“ řekl Glenarvan, „lepší je bezvětří než protivítr.“

„Máte pravdu, mylorde,“ odpověděl John Mangles, „ale právě takovéto bezvětří bývá předzvěstí změny počasí. Toho se také obávám, plujeme v pásmu monzunů (Neobyčejně silné větry vanoucí v Indickém oceánu. Jejich směr se mění podle roční doby a letní monzuny vanou obvykle opačným směrem než monzuny zimní. (Pozn. aut.) ), které od října do dubna vanou od severovýchodu, a jakmile se proti nám zdvihnou, mohou nás značně zdržet.“

„Co naplat, Johne? I když narazíme na takovou překážku, budeme se s ní muset smířit. Koneckonců to bude znamenat jenom zdržení.“

„Ovšem, pokud se k tomu nepřidá ještě bouře.“

„Obáváte se, že se počasí zhorší?“ řekl Glenarvan, prohlížeje si nebe, které bylo zatím od obzoru až k nadhlavníku bez jediného mráčku.

„Ano,“ odpověděl kapitán, „vám to prozradím, mylorde, ale nerad bych lekal lady Glenarvanovou a slečnu Grantovou.“

„To je správné. A co vám dělá starosti?“

„Určité příznaky velké bouře. Nedejte se mýlit vzhledem oblohy, mylorde. Nic není tak klamné. Už dva dni barometr hrozivě klesá. Dnes klesl na dvacet sedm palců (73,09 centimetru. Normální výše tlakového sloupce je 76 cm. (Pozn. aut.) ). Takovou výstrahu nemohu přehlížet. A zvláště mám obavy z jihomořských bouří, protože ty jsem už zažil. Páry srážející se na obrovských ledovcích kolem jižní točny vyvolávají neobyčejně silný vzduchový proud. Tak vznikají srážky polárních a rovníkových větrů a z nich pak cyklóny, tornáda a všechny ty nesčetné druhy bouří, s nimiž loď svádí nerovný boj.“

„Johne,“ odpověděl Glenarvan, „Duncan je spolehlivá loď a jeho kapitán zkušený (...)

(......)