Jules Verne
překlad: Miroslav Vlček

DĚTI KAPITÁNA GRANTA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA III
ZÁMEK MALCOLM

Malcolm je jedním z nejpoetičtějších zámků ve Skotské vysočině – Highlands; leží poblíže vísky Luss, nad jejímž krásným údolím vévodí. Průzračné vody Lomondského jezera omývají jeho žulové zdi. Od nepaměti náleží zámek rodu Glenarvanů, který si v zemi Rob Roye a Ferguse Mac Gregora, skotských hrdinů z románů Waltera Scotta, zachoval staré pohostinné zvyky. V době, kdy ve Skotsku probíhala sociální revoluce, bylo mnoho leníků vyhnáno z půdy, protože nemohli platit starým vládcům klanů (Klan byl starý skotský a irský rod. V dávných dobách měly klany společný majetek.) vysoké nájemné. Mnozí zahynuli hladem, jiní se stali rybolovci a ostatní se vystěhovali. Byla to pro všechny zlá doba.

Jen Glenarvanové byli přesvědčeni, že věrnost jsou povinni zachovávat nejen malí k mocným, ale i mocní ke svým poddaným, a věrně stáli s lidem svého panství. Jediný člověk nemusel opustit rodný dům, jediný člověk neodešel z kraje, kde odpočívali jeho předkové, do jednoho setrvali v klanu svých dávných pánů. A tak i v době našeho příběhu, v tomto století nelásky a nejednoty, obklopovali rodinu Glenarvanů na jejich zámku i na palubě jejich lodi jen samí Skotové. Všichni byli potomky někdejších leníků Mac Gregorových, Mac Farlanových, Mac Nabbsových nebo Mac Naughtonsových, to jest všichni byli rodáky z hrabství stirlingského a dumbartonského. Stateční, poctiví lidé, tělem i duší oddaní svým pánům; leckterý z nich dokonce mluvil ještě galštinou starobylé Kaledonie.

Lord Glenarvan měl nesmírný majetek. Konal mnoho dobrých skutků a jeho dobrota převyšovala i jeho štědrost, neboť ta byla nezměrná, kdežto jeho štědrost měla nevyhnutelně své meze. Pán z Luss byl zástupcem svého hrabství ve Sněmovně lordů. Ale angličtí státníci ho neměli rádi, stavěl se příliš energicky proti politickému nátlaku „lidí z jihu“.

Edvard Glenarvan nebyl nijaký zpátečník, ani omezený nebo úzkoprsý člověk, ale zůstával v jádru Skotem, třebaže jeho hrabství bylo dokořán otevřeno všemu pokroku. Se svými závodními jachtami se zúčastňoval soutěží Královského temžského jachtklubu jenom pro slávu milovaného Skotska.

Edvardu Glenarvanovi bylo dvaadvacet let. Byl vysoké postavy, měl poněkud přísný obličej, neskonale milý pohled a celá jeho osobnost nesla v sobě pečeť poezie Skotské vysočiny. Byl znám svou neobyčejnou statečností, podnikavostí a rytířskostí jako skutečný Fergus XIX. století; avšak vynikal především dobrotou, kterou předčil i samotného svatého Martina, protože on by byl chudým lidem ze své vysočiny daroval svůj plášť celý.

Lord Glenarvan byl ženat tři měsíce. Pojal za manželku miss Helenu Tuffnelovou, dceru velkého cestovatele Williama Tuffnela, který se stal jednou z nesčetných obětí zeměpisné vědy a objevitelské vášně.

Miss Helena nebyla ze šlechtické rodiny, byla však Skotka, což lord Glenarvan cenil víc než šlechtické tituly. A tuto půvabnou, odvážnou a oddanou dívku si zvolil pán z Luss za svoji životní družku. Jednoho dne se s ní (...)

(......)