Jules Verne
překlad: Miroslav Vlček

DĚTI KAPITÁNA GRANTA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA XIV
DOLY NA ALEXANDROVĚ HOŘE

V roce 1814 sir Roderick Impey Murchison, dnešní předseda Královské zeměpisné společnosti v Londýně, zkoumal utváření horského řetězu, který se táhne od severu k jihu nedaleko jižního australského pobřeží. Zjistil, že mezi tímto řetězem a pohořím Uralu je značná podobnost.

A protože je Ural pohoří zlatonosné, uvažoval učený geolog o tom, zdali by nebylo možno nalézt v australském řetězu také tento vzácný kov. Nemýlil se.

O dvě léta později mu bylo skutečně zasláno z Nového Jižního Walesu několik ukázek zlata, a Murchison proto podnítil emigraci většího počtu cornwallských dělníků do zlatonosných krajů Nového Holandska.

První zlaté valouny našel v Jižní Austrálii Francis Dutton. První naleziště v Novém Walesu objevili Forbes a Smith.

Jakmile byl dán první signál, sjížděli se kovkopové ze všech koutů světa, Angličané, Američané, Italové, Francouzové, Němci i Číňané. Ale teprve 3. dubna 1851 objevil Hargraves velmi bohatá ložiska zlata a nabídl guvernérovi kolonie Sydney, siru Ch. Fitz-Royovi, že mu za mírnou částku pěti set liber šterlinků prozradí, kde ložisko je.

Jeho nabídka nebyla přijata, ale zpráva o objevu se roznesla. Zlatokopové vyrazili k Summerhillu a Lewis Pondsu. Bylo založeno město Ophyr a bohaté nálezy záhy ukázaly, že je hodno svého biblického jména.

Do té doby se nemluvilo o provincii Viktorii, která však měla vyniknout bohatstvím svých nalezišť.

A o několik měsíců později byly nalezeny v provincii první valouny a záhy se zlato hojně těžilo ve čtyřech okresech. Tyto čtyři okresy byly Ballarat, Ovens, Bendigo a Alexandrova hora, všechny velmi bohaté. Ale na řece Ovens byla práce obtížná pro množství vody, v Ballaratu velmi často zklamalo výpočty zlatokopů nestejnoměrné rozložení zlatých polí a v Bendigu nevyhovovala půda nárokům dělníků. Na Alexandrově hoře byly dány na pravidelné půdě všechny podmínky úspěchu a tamní zlato dosahovalo na všech světových trzích nejvyšší ceny, to jest až čtrnácti set čtyřiceti jednoho franku za libru.

A právě k tomuto místu, poznamenanému nejednou osudnou zkázou i nečekaným nálezem, vedla třicátá sedmá rovnoběžka ty, kdo hledali kapitána Harryho Granta.

31. prosince postupovali cestovatelé po velmi nerovné půdě, která unavovala koně i voly, když tu spatřili oblé vrcholky Alexandrovy hory. Tábořiště bylo rozbito v úzké soutěsce tohoto malého pohoří a zvířata se šla pást se spoutanýma nohama mezi balvany křemene. Cestovatelé nebyli ještě v místech zlatokopeckých nalezišť. Až teprve příštího dne, prvního dne roku 1866, vrýval vůz své koleje do cest tohoto bohatého kraje.

Tam stálo skutečné město

 

Jacques Paganel i jeho druhové byli uneseni, když míjeli tuto slavnou horu, nazývanou v australském jazyku Geboor. Toto místo bylo přímo zaplaveno hordami dobrodruhů, zlodějů i poctivých lidí, těch, kteří věšejí, i těch, kteří jsou věšeni. Při prvních zprávách o velkém objevu opustili onoho zlatého léta 1851 města, pole i lodi (...)

(......)