Edgar Wallace

KDYŽ GANGSTEŘI OVLÁDLI LONDÝN
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA XVI

Ministerstvo vnitra nařídilo zvláštním rozkazem, aby se koronerovo řízení o smrti sira George Gilsanta konalo v Londýně a nikoliv v Hertfordu. Když Terry zajel k soudu, kde měl být proveden předběžný výslech, měl s sebou inspektora Tetleye.

"Život," řekl Tetley, "je vlastně jenom jedno zpropadené koronerovo řízení za druhým."

Kroutil si navoskovaný knírek a culil se, očekávaje uznání za duchaplnost.

"Až jednou řeknete něco opravdu legračního, budu se smát, Tetleyi," řekl Terry. "Ale pobavit mě v tuto chvíli, to by dalo zatracenou fušku."

"Berete ty věci příliš vážně," řekl inspektor. "Koneckonců, zločiny toho druhu se děly a dějí a hlavní je neztratit hlavu. Kdyby sir George byl dal na naši radu -"

"Tím množným číslem patrně míníte někdejšího ředitele a sebe?"

Tetley přikývl.

"Chtěli jsme, aby odjel z Londýna vozem."

"Kdo vám řekl Gilsantovo jméno - náš starý?"

Tetley přisvědčil. Byl na sebe velmi pyšný.

"Ano, pověděl mi to. A já byl jediný člověk, komu řekl, že ohroženou osobností je sir George."

Terry Weston na to neřekl nic. Kdykoliv si vzpomněl na fiasko, které Yard utrpěl, pokaždé si přál, aby někdejšího ředitele potkalo něco mimořádně vzrušujícího.

Tetley měl ostatně pravdu: i Terry viděl v duchu před sebou příšerné procesí koronerových porot. Řízení o smrti Salamana a detektivů bylo odročeno. Pokud šlo o nejnovější oběť gangsterů, omezil se koroner na formální zjištění totožnosti mrtvého a souhlasil s odročením na čtrnáct dní.

Terry zůstal v soudní síni, aby se s koronerem dohodl o příštím zasedání poroty.

"Mám dojem, že budete potřebovat víc než dva týdny, šéfinspektore, viďte?"

"Vypadá to, že budeme potřebovat léta," řekl Terry sklíčeně. "Nebudeme-li mít mimořádnou kliku, nedá se dnes vůbec říci, kdy bychom mohli před vaši porotu předstoupit s nějakými fakty. Z té ,kliky' si nic nedělejte - stýkám se teď s americkým detektivem, a moje angličtina se poněkud liší od tónu, jenž se vyžaduje ve vznešených salónech Londýna. Místo ‚kliky' jsem měl říci ,trochu štěstí'

Koroner si drbal bradu.

"Je to všechno zvláštní," řekl. "Dnes dopoledne jsem potkal velmi bohatého člověka jménem Jenner, který byl nervově úplně vyšinutý. Když jsem ho oslovil, chvěl se jak osika a napadlo mi, že snad také dostal výhružný dopis."

"Opravdu?" Terry setřásl svou sklíčenost a soustředil se na pravděpodobný další případ. "Myslím, že toho člověka znám. Je to Turnbull Jenner, majitel uhelných dolů?"

"To je on," potvrdil koroner. "Říkal, že je hrozná ostuda, když Scotland Yard nedokáže chránit lidi. Citoval ředitelovu vyhlášku."

"Ta bude citována ještě velmi dlouho," řekl Terry posupně.

Když vyšel ze soudní budovy, spatřil Tetleye, zabraného do vážné rozmluvy s mužem, kterého Terry neznal. Neznámý byl nápadně světlovlasý a vryl se do Terryho paměti mimořádně protáhlým obličejem a masivní bradou. Za chvíli prošel kolem hovořící dvojice (...)

(......)