Edgar Wallace

MÍSTO SMRTI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 18

Angelo vpouštěl inspektora Kellyho. I když to přitom zachvátily určité obavy, bylo to celkem přirozené, protože Angelo uvažoval ze všech gangsterů nejjasněji a na Kellyho tvrdé tváři zahlédl hrozící nebezpečí.

Mezi těmi dvěma existovala jakási těžko definovatelná sympatie. Kelly označoval Angela za budoucího vůdce Perelliho gangu. Věděl, že kdyby vzal vedení do ruky Angelo, změní se nejen metody, ale výrazně se zlepší i jejich vztahy.

"Kde je Perelli?" zeptal se příkře.

Rozhlédl se a viděl prázdné lahve od šampaňského a sklenice. I bez kvílení gramofonu by uhádl, že večírek je v plném proudu.

"Zrovna před chviličkou si odskočil ke kamarádovi," řekl Angelo rychle.

Kelly se usmál.

"Ke kamarádům si odskakuje v pancéřovém autě a to nevyjelo z garáže."

Angelo se neznepokojil ani nezastyděl. I lhát patřilo k jeho povinnostem.

Začal se chovat důvěrně.

"Je v tanečním sále, s dámou, a to je pravda. Víte, jaký je Tony sukničkář! Dáte si něco k pití, pane inspektore? Skočím pro něj."

Kelly se procházel po místnosti.

"Dneska prý tu byl Mike Feeney."

Angelo přikývl.

"S Mikem jsme jako bratři."

Kelly se zašklebil.

"Jo, jako Kain a Ábel. Kde je ten chlapec McGrath? I ten je bratr?"

Angelo se sladce usmál.

"Někde tady. Milý chlapec, pane inspektore."

"Někde tady? Viděl jsem ho ve dveřích, když jsem vcházel dovnitř. Najděte Perelliho, chci si s ní promluvit."

Angelo už kráčel ke dveřím, když se ho Kelly zeptal:

"Proč jste uspořádali večírek?"

"Ach, jenom takový malý v zimní zahradě," odpověděl Angelo s omluvným úsměvem. "Tony nechtěl pořádat nic velkého, vždyť jsou s Mikem přátelé a Shauna pochovali teprve dnes odpoledne. Prosím vás, kolik že tam bylo květů! Málo, maličko, jenom osm aut! Shaun byl nádherný v té stříbrné truhle, stála sedm tisíc. A za květy dali nejméně pět tisíc dolarů, jen si pomyslete, pane inspektore. Pět tisíc se vyhodilo za pitomé lilie! A všechny ty penízky jsme mohli dostat my, chudáci."

Vešla Min Li a sedla si na své oblíbené místo na gauči. V rukou měla rám na vyšívání a večírek ji zřejmě nijak zvlášť nezajímal.

Kelly jí přátelsky pokynul hlavou.

"Vidím, že jste v plné parádě."

Byla krásná ve zlatých šatech. Obvykle nosila čínské šaty, ale toho večera se oblékla podle evropské módy a zlatý lesk róby z Paříže se mísil s jemným odstínem její pleti.

Podívala se na šaty, a potom na inspektora.

"Ano? Jsou pěkné?"

"Nádherné," řekl Kelly sardonicky, ale ona to chápala doslova a poprvé ji slyšel smát se.

Pozoroval ji s rozpačitým mrakem na tváři.

"Nikdy jsem vás neviděl takovou veselou. Jen si to představte - včera v noci se mi o vás zdálo."

Zvedla obočí.

"Ach, pane Kelly, já jsem si myslela, že vám se zdá jenom o věznicích, provazech a zabijácích.

Zasmál se.

"Myslívám na váš, děvče. Mám vás rád, a to je fakt."

"Opravdu?" zeptala se s jistou (...)

(......)