Jaroslav Žák

BOHATÝRSKÁ TRILOGIE 3
Z tajností žižkovského podsvětí
(spoluautor Vlastimil Rada)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA ČTVRTÁ
Šanghájský expres

Cizinci, jenž za poetického večera vystoupí nic netuše na rozhlednu na vrchu Žižkově, naskytne se uchvacující pohled na Severní nádraží, jež chrlíc a opět pohlcujíc široké proudy vozidel a lidí, plní vzduch šumotem, pískáním, rachotem a hučením a zastiňuje hvězdy myriádami světel a světélek. Mnoho se zajisté změnilo od té doby, co silný oddíl dobrovolníků žižkovské revoluční armády obsadil toto strategicky velevýznamné nádraží, zvané původně „Karlínská zastávka“, a vztyčil tu pruhovanou vlajku mladé republiky; z přezírané stanice se vyvinul důležitý železniční uzel a z koleje, určené původně k šíbování nákladních souprav, povstalo východisko orientálního rychlovlaku Žižkov–Bajkalské n.–Čimický háj–Šangháj.

Před příjezdem expresu dostupoval nádražní ruch zpravidla vrcholu. Cizincové i lidé domácí všech ras, tříd, stavů a vyznání hemžili se tu v malebném reji, hovoříce, pokřikujíce a pohvizdujíce nejrůznějšími jazyky a podřečími. Viděls celé zástupy cestovatelů ze Starého světa, přijíždějících zhlédnout jedinečný rozmach nového soustátí, nevyjímaje ani letenské horaly v rázovitých krojích a divoce vyhlížející, opálené rudokožce z Podolí a Bráníka. S jejich zaprášeným zevnějškem svěže kontrastovaly švih a elegance žižkovských gentlemanů, vesměs oděných v pruhovaná trička, jejichž střih, barvu a šířku pruhů diktoval spíše vkus jedinců než ztrnulé módní předpisy. Tu i tam se zaskvěl v orientální nádheře náčelník klanu ze Židovských Pecí, obrážeje v zachmuřeném obličeji hrdý vzdor porobené rasy. Celek vhodně doplňovala vzdušná kimona gejš, jež tančily v čajovnách Karlina, proslulé žižkovské přístavní čtvrti.

Po nástupišti č. 6 procházel se muž, zahalený v oblaka dýmu, vyluzovaného z typické detektivní lulky. Kdož by tušil, kromě inteligentního čtenáře, že pod jeho kostkovanou čepicí se skrývá nejgeniálnější detektivní mozek?

Na celém Severním nádraží to věděli toliko dva lidé, z nichž jeden v dokonalém převleku železničního úředníka se nedbale opíral o výpravku a druhý v masce posluhy, stoje vedle něho, zabýval se zdánlivě nakládáním zavazadel na čtyřkolový vozík.

„The Big Bidlo čeká na Cliftona,“ prohodil muž s výpravkou tlumeně.

„Čeká zbytečně,“ řekl druhý se špatně tutlaným cynickým zachechtáním, „chudák Clifton!“

„Mluv vodorovně, Venco!“ broukl podrážděně jeho spřeženec.

„Bidlo se Cliftona nedočká, poněvadž Šanghájský expres nepřijede. Je to jasný?“

Zásvit zvířecí rozkoše zableskl se v zelených očích muže s výpravkou.

„All right! ‚si pašák, Venco. Kde ‚ste to sfoukli?“

„Poblíž Bajkalského jezera mezi Alibabou a Podbabou. čistá a nehlučná práce. Počítám, že zrovna teďko je z orientálního expresu melasa.“

Tempo nádražního ruchu dosáhlo zatím vrcholu. Cestující se hrnuli ke kolejnicím, nosiči a rikšové křepčili podél perónu a železniční personál s praporky, svítilnami a píšťalkami se dal v klus, pohádán úředníky. Dosud se však neozývalo povědomé supění blížícího se expresu. Davu se (...)

(......)