Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
– „Ó druži ku hostině vyvolená Beránka, který stále tebe sytí, že touha tvoje vždy je vyplněna: Když z Boha milosti smí tento vzíti díl toho, s tvého co tu stolu padá, dřív k cíli smrt než dovolí mu jíti; Ó pomněte, jak vroucně o to žádá, o poroste jej trochu, vy již v zdroji tom pijete, po němž on stále strádá!“ – Tak Beatrice začla tu řeč svoji: a duše ty kol pevných pólů v jase se jaly kroužit co komety v roji. Jak ve hodinách kolečka v témž čase, kdy jedno tomu, jenž se na ně dívá, být v klidu, druhé pospíchati zdá se: Tak vírný tanec těchto tady splývá ve různých pohybech teď míň, teď více, dle blahosti, která je rozechvívá. A z nejkrásnějšího z nich blýskavice jak oheň plála, zřel jsem požár blahý, jenž předčil všecky, jak vál v moje líce. Kol Beatrice tři v kruh opsal dráhy a božským při tom zpěvem plesal sladce, že obraznosti síla mlkne záhy. Mé péro tedy přeskočí to krátce, neb nejen slovo, též i fantasie ten přejemný rys nevystihne hladce. — „Ó svatá sestro má, vzdech jejíž nyje tak zbožně, prostě, tvoje láska vroucí mne táhne výš z té sféry, jež mne kryje!“ — Když zastavil se ctný ten oheň skvoucí, dech obrátil pak zcela k mojí Paní to pravě, co má ústa řekla žhoucí. A ona: „Velikého muže plání, kterému Pán kdys klíče dal, a v hoře je s říše plesu snes’ a v zemské lkání, V té víře, kterous druhdy přešel moře, jej zkoušej, je-li dobrým žákem Pána, jej v lehké nebo těžké spory noře. Zda dobře doufá, miluje, zda psána jest víra v srdci mu, víš, oči tvoje zří tam, kde každá věc je malována. Leč vírou pravou jen že duší roje se staly občany té svaté říše, ať k slávě jí on otevře rty svoje!“ — Jak bakalář se zbrojí, stoje tiše, než mistr otázku s nim celou sdělí, již nemá vyměřit, dokázat spíše: Tak všemi důvody já rovněž smělý se vyzbrojil, by odvět řeči dalo mé slovo zpovědi i tazateli. — „Nuž, dobrý křesťane,“ světlo se ptalo, „rci, víra co jest?“ — A já pozved’ čelo ku světlu, s něhož toto na mne válo. K mé paní potom oko moje spělo, ta kynula, abych já vylévati se pramen jal, jímž nitro moje vřelo. — „Ta milost, jíž se mohu vyznávati,“ já započal, „takému bohatýru, kéž myšlénce mé ráčí výraz dáti! Jak pravé péro, jež učilo víru, nám, otče, psalo rukou tvého brata, jenž s tebou Řím na pravou uved’ míru, Jeť podstať nadějí všech víra svatá, a toho důkazem, co nezří zraky, tak pojímá je moje duše vzňatá. —“ On odvětil: „Tvůj zor jest bezemraký, jen pochopíš-li, proč on mezi látky ji počítal, a do důkazů taky?“ „Pro věci hluboké, jichž odlesk sladký zde spatřit dopřáno mi nyní bylo, jest na zemi zrak smrtelníků krátký, Ve víře pouze že se zakotvilo jich bytí, z které vzácná naděj vzchází, což látky jméno víře přisoudilo; A z víry této mužem dále blazí své činit závěry i bez vidění, čímž víru spolu důkaz doprovází.“ — On: „Také (...)(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
