Jane Austenová
překlad: Eva Kondrysová

PÝCHA A PŘEDSUDEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 37

Oba pánové opustili Rosings nazítří dopoledne a pan Collins, jenž vyčkával u vrátnice, aby jim mohl na rozloučení složit svou poklonu, byl s to odspěchat domů s potěšujícím sdělením, že se oba zdáli vynacházet při dobrém zdraví a tak dobré mysli, jak jen lze očekávat po smutném výjevu, jehož byli právě účastni na zámku. Tamtéž pak odspěchal utěšovat lady Catherine a její dceru a přinesl domů s velkým zadostiučiněním poselství od Její Jasnosti, že se nudí a že zatoužila, aby všichni přišli a poobědvali s ní.

Elizabeth nemohla popatřit na lady Catherine a neuvědomit si přitom, že kdyby byla chtěla, mohla před ni nyní předstoupit jako její budoucí neteř, a rovněž si nevesele uvědomovala, jak by to bylo Její Jasnost asi pobouřilo. Co by na to byla řekla? Jak by se byla zachovala?

Těmito otázkami si krátila čas.

Nejprve se hovořilo o tom, že se scházejí ve zmenšeném počtu. "Víte, že mi to rozdírá srdce?" pravila lady Catherine.

"Nikdo neprožívá ztrátu přátel tak bolestně jako já. A tyhle mládence jsem si zvlášť oblíbila a vím, že i oni mne mají v oblibě. - Byli hluboce nešťastni, že už musí odjet. Ale to jsou vždycky. Drahý plukovník se ještě jakžtakž držel až doposledka, avšak Darcy pociťoval loučení skutečně tíživě, snad ještě tíživěji než loni. Má k Rosingsu čím dál tím vřelejší vztah." Pan Collins měl ovšem pohotově kompliment i narážku, která vyvolala blahosklonný úsměv na matčině i dceřině tváři.

Po večeři poznamenala lady Catherine, že slečna Bennetová se jí dnes zdá nějaká zaražená, a okamžitě si to sama vysvětlila předpokladem, že sejí asi nechce ještě domů, a dodala:

"Je-li tomu tak, musíte napsat paní matce a poprosit ji, aby vám dovolila ještě tu zůstat. Jsem přesvědčená, že paní Collinsová bude vaší společnosti ráda."

"Jsem Vaší Jasnosti velice zavázána za laskavé pozvání," odvětila Elizabeth, "není však bohužel v mé moci, abych je využila. Tuto sobotu musím být v Londýně."

"Ale vždyť si tu takhle pobudete pouhých šest týdnů. Očekávala jsem, že se tu zdržíte dva měsíce. Říkala jsem to přece paní Collinsové, ještě než jste přijeli. Co byste tak pospíchala? Paní Bennetová vás jistě může ještě čtrnáct dní postrádat."

"Ale otec nemůže. Psal mi minulý týden, abych se co nejdříve vrátila."

"Jděte! Když vás může matka postrádat, může i otec. Otcům na dcerách nikdy moc nezáleží. Kdybyste zůstala ještě celý měsíc, mohla bych jednu z vás dovézt až do Londýna, hodlám se tam totiž počátkem června na týden vypravit, a jelikož Dawsonovi nevadí zavazadla na kozlíku, bylo by tam krásně pro jednu místo - ba, kdyby nastalo chladné počasí, nevadilo by mi vzít obě, protože nejste ani jedna tlustá."

"Jste nanejvýš laskavá, Vaše Jasnosti, avšak obávám se, že musíme dodržet předchozí úmluvu."

Lady Catherine se zřejmě vzdala. "Musíte s nimi poslat sluhu, paní Collinsová. Víte, že vám vždycky řeknu otevřeně, co si myslím, a nelíbilo by se mi, kdyby dvě dívky cestovaly poštovním dostavníkem bez doprovodu. (...)

(......)