Jane Austenová
překlad: Eva Kondrysová

PÝCHA A PŘEDSUDEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 48

Celá rodina doufala, že nazítří dojde nějaká zpráva od pana Benneta, avšak listonoš přišel a nepřinesl od něho ani řádečku. Znali otce a věděli, že se obvykle jen liknavě a nerad odhodlává k psaní, avšak nadali se, že za těchto okolností se přece jen donutí. Nezbytně z toho vyplývalo, že pro ně nemá žádné dobré noviny, avšak i to by byli rádi věděli najisto. Pan Gardiner čekal jen na poštu a pak se hned vydal na cestu. Když odjel, mohli se v Longbournu aspoň spolehnout na to, že je bude stále zpravovat, co je nového, a strýček při rozloučení slíbil, že bude naléhat na pana Benneta, aby se co nejdříve vrátil domů, čímž velice potěšil svou sestru, neboť to pokládala za jedinou záruku, zejí manžel nepadne v souboji.

Paní Gardineroyá hodlala setrvat i s dětmi v Hertfordshiru ještě několik dní, neboť se domnívala, že svou přítomností neteřím ulehčí. Střídala se s nimi v ošetřování paní Bennetové, a byla jim velkou útěchou ve volných chvílích. I jejich druhá teta je často navštěvovala a přicházela vždy, jak prohlašovala, s úmyslem je rozptýlit a povzbudit; jelikož však jim pokaždé vylíčila nějaký nový příklad Wickhamovy rozmařilosti a zbrklosti, opouštěla je obvykle v stísněnější náladě než předtím.

Celý Meryton snaživě očerňoval muže, kterého tu ještě před třemi měsíci měli za anděla. Šla fáma, že je zadlužen u všech místních obchodníků, a jeho pletky, vesměs poctěné označením svedení, se probíraly v každé kupecké rodině. Kdekdo o něm prohlašoval, že je to největší zvrhlík pod sluncem, a kdekdo si najednou uvědomoval, že nikdy nedůvěřoval jeho předstírané dobrosrdečnosti. Elizabeth z toho ze všeho sice věřila každému pátému slovu, ale stačilo to, aby se ještě utvrdila v přesvědčení, zeje sestra ztracena, a dokonce i Jane, která tomu všemu přikládala ještě méně víry, téměř ztrácela naději, zvláště když dny uplývaly, a kdyby byli skutečně odjeli do Skotska, kteroužto možnost ještě úplně nezavrhla, museli by o nich už mít s největší pravděpodobností nějakou zprávu.

Pan Gardiner odjel z Longbournu v neděli a v úterý od něho jeho choť dostala psaní; oznamoval jim, že hned po svém příjezdu vyhledal švagra a přemluvil ho, aby se nastěhoval k němu do Gracechurch Street, že pan Bennet ještě před jeho příjezdem navštívil Epsom a Clapham, avšak bez valného výsledku, a že je nyní odhodlán poptávat se ve všech větších hotelích, neboť se mu zdá dost pravděpodobné, že se po příjezdu do Londýna zprvu v některém ubytovali, než si našli byt. Pan Gardiner sám si od tohoto počínání příliš mnoho neslibuje, avšak jelikož si to švagr přeje, hodlá mu v tom pomáhat. Dodal, že pan Bennet zatím nechce ani slyšet, aby opustil Londýn, a slíbil opět brzy psát. Dopis měl takovouto doušku:

Napsal jsem plukovníku Forsterovi a pohádal jsem ho, aby se snažil zjistit u pluku od Wickhamových kamarádů, má-li ten člověk nějaké příbuzné nebo známé, kteří by mohli vědět, kde se asi v Londýně ukrývá. Najde-li se tam někdo, kdo by byl s to nám pomoci, a my (...)

(......)