Jane Austenová
překlad: Eva Ruxová

ANNA ELLIOTOVÁ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola XV

Sir Walter si pronajal velmi pěkný dům na Camdenském náměstí, což bylo vybrané a důstojné místo, vhodné pro významného člověka; oba, on i Elizabeth, usadili se tu k své velké spokojenosti.

Anna vešla dovnitř se sklíčeným srdcem, s vyhlídkou na uvěznění po dlouhé měsíce a úzkostně si v duchu říkala: Ach, kdypak já se od vás zas dostanu? Dávka nečekané srdečnosti, kterou byla při uvítání obdařena, jí však udělala dobře. Otec a sestra byli rádi, že ji vidí, protože jí chtěli ukázat dům a nábytek, a přijali ji laskavě. Když zasedli k večeři, byla čtvrtá, což bylo považováno za přednost.

Paní Clayová byla velmi příjemná a velmi usměvavá; ale její zdvořilost a úsměvy byly jen povrchní. Anna tušila, že bude při jejím příchodu předstírat, co se sluší a patří; avšak vlídnost ostatních byla pro ni nečekaná. Byli zřejmě ve výborné náladě a měla brzy vyslechnout proč. Neměli nejmenší chuť ji poslouchat. Nejdříve se namáhali, aby z ní dostali nějakou poklonu, jak těžce jsou postrádáni v starém sousedství, poklonu, kterou jim Anna nemohla udělat, pak už měli jen několik bezvýznamných dotazů a pustili se do vlastní zábavy. Uppercross nevzbudil žádný zájem, Kellynch velmi malý, všechno byl jen Bath.

 

Měli to potěšení ji ujistit, že Bath víc než odpovídá jejich očekávání v každém směru. Jejich dům je zřejmě nejlepší dům na celém náměstí, jejich salóny mají mnoho rozhodných předností nade všemi ostatními, které viděli nebo o nichž slyšeli; a nadřazenost se projevila stejnou měrou ve stylu zařízení a výběru nábytku. Společensky byli nadmíru vyhledáváni. Každý je chtěl navštívit. Vyhnuli se mnoha seznámením, a přesto jim neustále zanechávali navštívenky lidé, o nichž nic nevěděli.

To byly nevyčerpatelné zdroje radosti! Mohla se Anna divit, že jsou její otec a sestra šťastni? Divit se nemusela, ale musela povzdechnout nad tím, že otec ve své změněné situaci necítí žádné ponížení; že nelituje ničeho ze svých povinností a důstojnosti držitele půdy usedlého na svých statcích; že v malosti města nachází toho tolik pro svou marnivost; a když Elizabeth otevřela dvoukřídlové dveře a s radostí vcházela z jednoho salónu do druhého, pyšnila se jejich velikostí, musela Anna povzdechnout, usmát se a podivit se, že je možné, aby žena, která byla paní kellynchské-ho panského domu, shledala rozměr mezi dvěma stěnami, měřící snad třicet stop, vhodným cílem své pýchy.

Měli toho však víc, co je činilo šťastné. Měli ještě pana Elliota. Anna toho musela spoustu vyslechnout o panu Elliotovi. Nejenže mu odpustili, ale byli jím nadšeni. Byl v Bathu asi čtrnáct dní; v listopadu na cestě do Londýna jel přes Bath, kde se ovšem dověděl, ačkoliv se zdržel jen čtyřiadvacet hodin, že se tu sir Walter usadil, nemohl toho však využít; teď však už byl v Bathu čtrnáct dní a první jeho starostí bylo zanechat na Camdenském náměstí navštívenku a pak následovala tak vytrvalá snaha po setkání, a když se konečně setkali, tak velká upřímnost v chování, taková (...)

(......)