Jane Austenová
překlad: Eva Ruxová

ANNA ELLIOTOVÁ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola V

Onoho rána, kdy si měl admirál Croft s paní prohlédnout kellynchské sídlo, považovala Anna za velmi přirozené, aby odešla na téměř každodenní procházku k lady Russellové a aby zůstala pryč, dokud nebude po všem; potom považovala za velmi přirozené projevit lítost, že propásla příležitost je uvidět.

Setkání obou stran se ukázalo velice uspokojivé a rozhodlo naráz o celé věci. Obě dámy byly předem nakloněny k dohodě, a proto spatřovaly jedna u druhé jen vybrané chování; a pokud jde o pány, byla tu na straně admirálově taková srdečná dobrá nálada, taková přímá důvěřivá velkodušnost, že se nemohla minout účinkem na sira Waltera, kterého kromě toho přimělo k jeho nejlepšímu a nejjemnějšímu chování páně Shepherdovo ujišťování, že je admirálovi z doslechu znám jako vzor vybraných způsobů.

Dům, pozemky, nábytek byly shledány v pořádku, Croftovi byli shledáni v pořádku, podmínky, doba, všechno a všichni byli jaksepatří; a písaři pana Shepherda se pustili do práce, aniž se předběžně vyskytl jediný rozpor, který by vedl ke změně toho, co „smluvní listina dokládá“.

Sir Walter bez váhání prohlásil admirála za nejlépe vypadajícího námořníka, s jakým se kdy setkal, a šel tak daleko, že řekl, že by se nestyděl kdekoli být s ním viděn, kdyby mu jeho vlastní kadeřník mohl upravit vlasy; a admirál se svou srdečnou upřímností poznamenal, když jel se ženou parkem nazpátek: „Tak si myslím, má milá, že se dohodném přes všechno, co nám v Tauntonu říkali. Baronet moc rozumu ne-pobral, ale nezdá se zlý,“ – to byly vzájemné poklony, které mohly být považovány za rovnocenné.

Croftovi měli převzít kellynchské sídlo na sv. Michala, a protože sir Walter navrhl, aby se odstěhovali do Bathu v průběhu předcházejícího měsíce, bylo nutno rychle zařídit všechno, co s tím souviselo.

Lady Russellová, přesvědčena, že Anně nebude dovoleno být užitečná a mít nějaký vliv při výběru domu, který si chtěli opatřit, postavila se velice proti tomu, aby Anna musela tak rychle odjet, a přála si, aby tu Annu ještě nechali, dokud ji po Vánocích do Bathu sama neodveze; protože však měla své vlastní závazky, kvůli nimž se musela vzdálit na několik týdnů z Kellynche, nemohla pozvat Annu na celou dobu, jak by si byla přála; a Anna, třebaže se obávala možných zářijových veder v bílém oslňujícím světle Bathu a třebaže jí bylo líto, že se má vzdát té líbezné smutné nálady podzimních měsíců na venkově, nedomnívala se, když vzala všechno v úvahu, že touží po tom zde zůstat. Bude nejsprávnější a nejmoudřejší, a tedy spojeno s nejmenším utrpením, když odjede s ostatními.

Stalo se však něco, co jí uložilo jinou povinnost. Mary, která často trochu churavěla a vždycky přikládala svým neduhům velkou váhu a zvykla si dožadovat se v takovém případě vždycky Anniny pomoci, se zase necítila dobře; a předvídajíc, že za celý podzim nebude jeden den zdravá, prosila, či spíše vyžadovala, neboť prosba se tomu dalo těžko říci, aby Anna šla k ní do Uppercrossu a byla s ní tak (...)

(......)