Jane Austenová
překlad: Eva Ruxová

ANNA ELLIOTOVÁ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola VII

Za pár dní nato už se vědělo, že kapitán Wentworth je v Kellynchi, a pan Musgrove ho navštívil a vrátil se pln vřelé chvály o něm, a koncem dalšího týdne měl kapitán Wentworth s Croftovými večeřet v Uppercrossu. Pro pana Musgrova to bylo velké zklamání, když zjistil, že pozvání nelze stanovit na bližší den, tak byl netrpělivý, aby projevil svou vděčnost a uvítal kapitána Wentworthe pod svou střechou a pohostil ho tím nejsilnějším a nejlepším vínem ze svého sklepa. Dřív však musí uplynout týden; jen týden podle Annina výpočtu a pak se musí setkat; a brzy si začala přát, aby se mohla cítit jistá aspoň týden.

Kapitán Wentworth velmi rychle oplatil panu Musgrovovi jeho zdvořilost, a ona málem přišla na návštěvu v stejnou půlhodinu! – Vypravovaly se právě s Mary do Velkého domu, kde, jak se později dozvěděla, by ho byly musely nevyhnutelně zastihnout, když v tu chvíli přinesli domů staršího chlapce, který spadl a ošklivě se zranil, takže ony nemohly odejít. Chlapcův stav návštěvu úplně odsunul stranou; ale ani uprostřed vážných obav, které pak o něho měli, nemohla lhostejně vyslechnout zprávu o svém úniku.

Bylo zjištěno, že chlapec má vymknutou klíční kost a takové poranění na zádech, že vzbuzovalo nejhorší obavy. Bylo to hrozné odpoledne a Anna musela udělat všechno najednou – poslat pro lékárníka – dát hledat otce a zpravit ho o neštěstí – utěšovat matku a zabránit jí v hysterii – dohlédnout na služebnictvo, vyhnat nejmladší dítě z pokoje a ošetřovat a konejšit trpícího nebožáčka – kromě toho poslat, jakmile si na to vzpomněla, patřičnou zprávu do druhého domu, která jí přivedla zástup spíš poděšených vyptávajících se společnic než užitečných pomocnic.

Švagrův návrat byl první úlevou; mohl se nejlépe ujmout své ženy, a dalším dobrodiním byl příchod lékárníka. Dokud nepřišel a neprohlédl dítě, byly jejich obavy o to horší, že byly neurčité; tušili, že jde o vážně zranění, ale nevěděli jakého druhu; teď však byla klíční kost rychle napravena, a třebaže pan Robinson promakával a promakával a přejížděl rukou po těle a tvářil se vážně a mluvil tiše s otcem a tetou, přece jen všichni doufali v to nejlepší a mohli se rozloučit a sníst večeři jakžtakž s klidnou myslí; a pak ještě než odjely, odpoutaly obě mladé tety svou mysl od synovcova zranění a podaly zprávu o návštěvě kapitána Wentworthe; –zdržely se ještě pět minut po otcově a matčině odchodu a vyprávěly jedna přes druhou, že je velice okouzlil a že je mnohem hezčí a nekonečně příjemnější než kdokoli z mužů, jež znají, i ten, kdo se jim dřív nejvíc líbil, – jak se zaradovaly, když slyšely, že ho tatínek zve, aby zůstal na večeři – jak jim bylo líto, když řekl, že to není v jeho moci – jak se zase potěšily, když slíbil, že vyhoví tatínkovu a maminčinu naléhavému pozvání, aby přišel a povečeřel s nimi zítra, opravdu už zítra! A slíbil to tak mile, jako by plně vycítil důvod jejich pozornosti, právě tak jak měl! – A zkrátka, v jeho zjevu a slovech bylo tolik (...)

(......)