Jane Austenová
překlad: Tomáš Tulinger

LÁSKA A PŘÁTELSTVÍ A JINÉ PRÓZY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

DOPIS DVANÁCTÝ

Laura pro Marianne

 

Jistě si dokážete představit, jak hrozně nás náhlý odjezd lorda St. Claira překvapil.

„Nešlechetný předek!“ zvolala Sophia.

„Nehodný děd!“ vzkřikla jsem já, načež jsme si padly do náručí a omdlely.

Nevím, jak dlouho jsme byly mimo sebe, ale vím, že když jsme se probraly, byly jsme samy, bez Gustava a Philandera a také bez peněz. Právě jsme naříkaly nad osudem, když se otevřely dveře a byl oznámen příchod jistého Macdonalda, což byl Sophiin bratranec. Rychlost, s níž se po obdržení dopisu dostavil na pomoc, hovořila v jeho prospěch tak výrazně, že jsem se musela velmi zdráhat, abych ho hned při prvním setkání neprohlásila za něžného a vnímavého přítele.

Běda však! Vůbec by si to nezasloužil – řekl nám sice, že je nadmíru znepokojen naším neštěstím, ale podle všeho to vypadalo, že ze sebe po přečtení dopisu nebyl schopen vyloudit jediný povzdech či vzlyk nad zlým osudem, který nás potkal. Řekl Sophii, že se jeho dcera spoléhá na to, že ji přiveze s sebou do Macdonald-Hall a že tam rád přivítá i mě jako přítelkyni své sestřenice.

A tak jsme jeli do Macdonald-Hall, kde nás velmi mile přijala paní domu, Macdonaldova dcera Janetta. Bylo jí tehdy pouhých patnáct let. Měla stále dobrou náladu, citlivé srdce a jevila pochopení pro druhé. Kdyby se našel někdo, kdo by její rozkošné vlastnosti jaksepatří podporoval, mohla by se bývala stát zosobněním krásné lidské povahy. Její otec však bohužel neměl natolik vznešenou duši, aby dokázal ocenit příslib, který v ní dřímal, a ze všech sil se naopak snažil zamezit rozkvětu té romantické duše. Přirozený cit v jejím srdci navíc uhasil, když na ni naléhal, aby přijala nabídku k sňatku od mladého muže, kterého jí sám doporučil.

Svatba se měla konat za několik měsíců. Graham, onen mladý muž, byl v domě, když jsme přijeli. Velmi brzy jsme prohlédly jeho charakter. Jak se dalo předvídat, byl přesně tím typem muže, jaký se zamlouval Macdonaldovi. Říkalo se o něm, že je rozumný, příjemný a má rozhled. Takové malichernosti jsme nechtěly soudit, ale byly jsme přesvědčeny, že nemá duši a nikdy nečetl Utrpení mladého Werthera. Jeho vlasy navíc nejevily ani náznak kaštanové barvy! Byly jsme si jisty, že k němu Janetta nemůže cítit žádnou náklonnost, nebo by podle nás alespoň neměla. Mluvil proti němu již samotný fakt, že se zamlouval jejímu otci, takže i kdyby si ji býval ve všech ostatních ohledech zasloužil, tento důvod byl sám o sobě dostačující, aby jej Janetta odmítla.

Rozhodly jsme se jí Grahama ukázat v pravém světle a vůbec jsme nepochybovaly, že bychom nedosáhly kýženého úspěchu u někoho s tak rozkošnými vlastnostmi – vždyť důvodem Janettiny jediné chyby vtomto vztahu byl její nedostatek sebedůvěry a poslušnost k otci. Brzy jsme zjistily, že naše nejvroucnější přání bude vyslyšeno – nebylo vůbec těžké ji přesvědčit, že nemůže milovat Grahama a že je její povinností postavit se otci. Jediná věc, nad níž poněkud váhala, bylo naše trvání na tom, že (...)

(......)