Giovanni Boccaccio
překlad: Radovan Krátký

DEKAMERON
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘÍBĚH DRUHÝ

Ghino di Tacco zajme opata z Cluny, vyléčí ho z nemoci žaludku a pak ho propustí. Opat se pak vrátí do Říma, smíří ho s papežem Bonifácem a učiní z něho představeného špitálu.

 

Všichni ještě chválili krále Alfonse, jak štědře se zachoval vůči florentskému rytíři, když tu král, jemuž se příběh velmi líbil, uložil Elise, aby pokračovala, a ta hbitě začala vyprávět:

Zajisté nelze říci, jemnocitné paní, že to nebyla věc veliká a hodná chvály, když onen král byl štědrý a ukázal se štědrým i vůči tomu, jenž mu sloužil. Leč co řeknete, až budu vypravovat o jednom knězi, jenž se obdivuhodně šlechetně zachoval k jedné osobě, ačkoli nikdo by ho nebyl mohl hanět, kdyby se byl zachoval nepřátelsky? Neřekli byste určitě nic jiného než to, že šlechetnost u krále byla ctnost, u duchovního pak zázrak, protože duchovní jsou naveskrz lakotnější než ženské a jsou úhlavními nepřáteli jakékoli šlechetnosti. Je přirozené, že každý člověk touží pomstít se za utrpěnou pohanu, ale kněží se mstí daleko zuřivěji než ostatní lidé - jak býváme svědky -, ačkoli káží trpělivost a náramně doporučují, aby se pohany odpouštěly.

Tuto věc - totiž šlechetnost jednoho kněze - můžeme seznat z tohoto mého příběhu.

Když byl Ghino di Tacco vyhnán ze Sieny a stal se nepřítelem hrabat di Santa Fiore, proslul ukrutností a lupičstvím a vyvolal žét v Radicofani rebelii proti římské církvi. Usadil se tu pak se svými ozbrojenci a olupoval každého, kdo procházel krajem.

Tenkrát byl papežem v Římě Bonifác VIII. a na jeho dvůr přišel opat z Cluny, o němž se mělo za to, že je to nejbohatší prelát pod sluncem. A ježto si tu milý prelát pokazil žaludek, poradili mu lékaři, aby se vydal do sienských lázní, kde se určitě vyléčí. Proto mu dal papež svolení a opat, nestaraje se o pověsti o Ghinovi, vydal se na cestu s velice nádherným nákladem, koňmi, výstroji a čeledí.

Ghino di Tacco zaslechl, že se blíží opat z Cluny, rozestřel své sítě, aby z nich nemohl uniknout ani jeden mladíček, a uzavřel opata se vším jeho služebnictvem a věcmi v jedné soutěsce. Když to učinil, poslal toho nejchytřejšího ze svých lidí s pěkným průvodem k opatovi, aby ho po straně velmi laskavě vyzval, že se má opat s ním odebrat do Ghinova hradu.

Když to opat uslyšel, všecek rozlícen odpověděl, že ho ani nenapadne, aby to udělal, protože nemá u Ghina co dělat, ale že chce cestovat dál a že by rád věděl, kdo mu stojí v cestě.

Posel mu velmi poníženě řekl:

"Messere, dostal jste se do končin, kde se nebojíme nikoho kromě boží moci a kde všechny interdikty a exkomunikace jsou exkomunikovány. Nejlíp proto uděláte, když Ghinovi vyhovíte."

Zatímco si takhle povídali, zbrojnoši obklíčili celé místo. Opat nahlédl, že je se všemi svými lidmi zajat, i vydal se velmi rozezlen s poslem ku hradu a za ním šla celá jeho družina s veškerým nákladem. Když opat slezl z koně, byl na příkaz Ghinův zcela sám zavřen do velmi temné a nepohodlné komůrky, ačkoli všichni ostatní byli podle svých hodností velmi (...)

(......)