Giovanni Boccaccio
překlad: Radovan Krátký

DEKAMERON
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘÍBĚH ŠESTÝ

Ricciardo Minutolo miluje manželku Filipella Fighinolfiho, a když zjistí, že je žárlivá, předstírá jí, že Filipello má být druhého dne s jeho chotí v lázni, a tak manželku Filipellovu přiměje, aby tam šla; ta, majíc za to, že je se svým manželem, zjistí, že meškala s Ricciardem.

 

Elisa už pověděla vše, i pochválila královna moudrost Zimovu a uložila Fiammettě, aby pověděla svůj příběh. Ta, celá rozesmátá, pravila: "Velmi ráda, paní!" A začala:

V našem městě je sice hojnost všeho, tedy i hojnost námětů pro každé vyprávění, ale někdy je dobře vyjít z něho, jako to udělala Elisa, a vypravovat o věcech, které se přihodily jinde ve světě. Přenesme se proto do Neapole a já vám budu vyprávět, jak jedna z těch modlilek, které se stavějí k lásce tak upejpavě, byla úskokem svého milence přivedena k tomu, že okusila plodů lásky dříve, než poznala její květ, což vás naučí opatrnosti do budoucna a zároveň vás pobaví tím, co se přihodilo.

V Neapoli, v městě převelice starobylém a snad stejně líbezném, nebo možná ještě líbeznějším, než je kterékoli jiné město v Itálii, žil kdysi mladý muž, jenž byl urozený svou krví a vznešený mnohým bohatstvím. Bylo mu jméno Riccardo Minutolo a - ačkoliv měl překrásnou mladou a půvabnou ženu za manželku, zamiloval se do jedné paní, jež podle mínění všech vysoko převažovala svou krásou všechny ostatní neapolské paní. Jmenovala se Catella a byla manželkou mladého a rovněž urozeného muže; slul Filipello Finghinolfo a ona ho - jako žena nesmírně počestná, nade vše milovala a měla ráda.

Ricciardo Minutolo, zamilovaný do této Catelly, dělal všechny ty věci, jimiž lze dobýt přízně a lásky nějaké paní, ale když pořád nemohl tím vším uspokojit své tužby, byl z toho už málem zoufalý; a protože se buď nedovedl, nebo nemohl zbavit této lásky, neuměl ani zemřít, ale ani ho netěšilo žít.

Co tak žil v tomto rozpoložení, došlo jednou k tomu, že ho několik paní, s nimiž byl spřízněn, začalo velmi nabádat, aby se takovéhle lásky zřekl, neboť se namáhá nadarmo, ježto je jisté, že Catella nemiluje nikoho než Filipella, neboť na něho žárlí tak, že si myslí o každém ptáku, který letí nad ním, že by jí ho mohl vzít.

Když Ricciardo uslyšel o Catellině žárlivosti, rázem dostal nápad, jak ukončit své toužení, a hned začal dělat, že už nad láskou ke Catelle udělal kříž a že si tedy našel jinou urozenou paní; a hned, jakoby z lásky k ní, začal bojovat v turnajích a kláních a dělal všecky ty věci, jež dělával předtím kvůli Catelle. Neprováděl to dlouho a už všichni Neapolci a sama Catella mínila, že Ricciardo na výsost miluje nikoli Catellu, ale nějakou jinou paní, nicméně Ricciardo setrval ve svém počínání tak dlouho, dokud to všichni neměli za jistojisté.

Sama Catella nebyla už k němu tak strohá, jak bývala, když ještě milovala, a jednala s ním přátelsky jako se sousedem; ba když přišla tam, kde byl on, či odcházela odtud, zdravila se s ním jako s ostatními.

Stalo se, že nadešla doba veder, a mnoho společností paní (...)

(......)