Giovanni Boccaccio
překlad: Radovan Krátký

DEKAMERON
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘÍBĚH SEDMÝ

Tedaldo se znesváří se svou paní a odejde z Florencie. Po nějakém čase se tam vrátí v přestrojení za poutníka. Hovoří s paní, dá jí na vědomost její omyl a zachrání před smrtí jejího manžela, kterému bylo dokázáno, že tohoto Tedalda zabit. Smíří ho pak se svými bratry a poté si moudře dopřává se svou paní.

 

Všichni chválili Fiammettino vyprávění, ale sotvaže umlkla, královna neprodleně přikázala Emilii, aby vyprávěla ona, neboť nechtěla mařit čas. A Emilia začala.

Chci se vrátit zase do našeho města, z něhož se oběma mým předchůdcům uráčilo odběhnout, a ukázat vám, jak si jeden náš občan získal opět paní, o niž předtím přišel.

Žil tedy ve Florencii jeden mladý šlechtic, jemuž bylo jméno Tedaldo degli Elisei. Byl nesmírně zamilován do jedné paní jménem monna Ermellina, manželky jistého Aldobrandina Pelerminiho, a svými chvályhodnými mravy si zasloužil naplnění svých tužeb. Ale osud, ten nepřítel šťastných lidí, se postavil proti těmto radostem; paní se sice nějaký čas oddávala Tedaldovi, ale pak se z nějakých příčin od něho odvrátila; nechtěla mu už být po vůli a nejenomže nechtěla slyšet žádné jeho vzkazy, ale nechtěla ho ani vidět. Tedaldo upadl do těžké a skličující trudnomyslnosti, ježto však jeho láska byla tajná, nikdo nevěděl, že příčinou té jeho trudnomyslnosti je ona láska.

Nesmírně se sice potom namáhal různými způsoby dobýt si zpět její lásku, kterou ztratil podle svého zdání nikoli z vlastní viny, ale když zjistil, že všechno jeho namáhání je marné, rozhodl se, že půjde do světa, aby jeho paní neměla radost, kdyby viděla, jak se kvůli ní hryže. Sehnal si tolik peněz, kolik mohl, žádnému svému příteli či příbuznému nic neřekl s výjimkou jednoho kamaráda, který věděl o všem, a potají se vydal do Ancony, kam dorazil a dal si jméno Filippo Sanlodeccio. Zde se také seznámil s jedním bohatým kupcem, vstoupil k němu do služeb jako sluha a společně s ním odplul na jeho lodi na Kypr.

Kupci se jeho mravy a způsoby tak líbily, že mu dával nejenom dobrý plat, ale zčásti ho udělal svým společníkem, a krom toho svěřil do jeho rukou velkou část svých záležitostí. Tedaldo je vedl pak tak dobře a tak se o ně staral, že se sám stal za několik let dobrým, bohatým a slavným kupcem.

Během těchto událostí častokrát si vzpomněl na svou krutou paní a láska k ní ho zle trápila; velmi také toužil po tom, aby ji opět spatřil, ale byl tak vytrvalý, že po sedm let v této bitvě vítězil.

Stalo se však, že jednoho dne uslyšel na Kypru zpívat píseň, kterou sám kdysi složil a v níž se vypravovalo o lásce, kterou choval on ke své paní a ona k němu, a o radostech, jež s ní zažil - a tu ho napadlo, že přece jen není možné, aby ona na něho zapomněla. I zahořel takovou touhou spatřit ji opět, že se rozhodl vrátiti se do Florencie. Dal všecky své věci do pořádku, jen s jedním svým sluhou odejel do Ancony, a když sem došly i všecky jeho věci, poslal je do Florencie jednomu příteli svého anconského společníka a sám se tajně v (...)

(......)