Giovanni Boccaccio
překlad: Radovan Krátký

DEKAMERON
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘÍBĚH DESÁTÝ

Alibech se stane poustevnicí a mnich Rustico ji naučí zahánět ďábla do pekla. Posléze si ji odvede Neerbal a vezme si ji za ženu.

 

Když Dioneo seznal, že královnin příběh, jejž bedlivě poslouchal, je u konce a že je řada na něm, nečekal ani na pokyn a s úsměvem začal vyprávět.

Patrně žádná z vás, půvabné paní, nikdy ani neslyšela, jak se zahání čert do pekla, a proto vám to musím povědět, aniž se tím nějak příliš odchýlím od námětu, o němž jste celý dnešní den hovořily. Doufám, že pomocí něho dojdou vaše duše spasení, jestliže se tomu naučíte - seznáte z něho také, že Amor, ačkoli raději pobývá ve veselých palácích a hezkých komnatách než v chudých chýších, nebrání se občas tomu, aby dal pocítit svou sílu v hustých lesích, v drsných horách a v opuštěných jeskyních, z čehož lze usuzovat, že jeho moci je poddáno vše.

Abych se tedy dostal k věci samé, řeknu vám, že v Berbersku ve městě Kapsa žil kdysi převelice bohatý muž a ten měl vedle několika jiných dítek i krásnou dcerku pohanku, jejíž jméno bylo Alibech. Ježto nebyla křesťanka a od mnoha křesťanů v městě slyšela tuze velebit křesťanskou víru a službu Bohu, zeptala se jednoho křesťana, jak lze sloužit Bohu, a to co možná bez nesnází, a ten jí odvětil, že nejlépe slouží Bohu takoví, co prchají před světskými věcmi, jako to udělali lidé, kteří se odebrali do samot thébské pouště. Alibech bylo asi čtrnáct let a byla převelice prostoduchá - i nezmínila se nikomu o ničem a nikoli z uvážené touhy, nýbrž spíše z jakéhosi dětinského rozmaru se tajně a sama vydala hned příštího rána do thébské pouště; rozmar ji však nepřešel, a tak po několika dnech dorazila za velkých obtíží do samot, kde v dálce spatřila chýši: zamířila tedy k ní a u jejích dveří zastihla jednoho svatého muže, a ten, když ji spatřil v těchto místech, užasl a zeptal se jí, co tady hledá. Ona pak mu odvětila, že podle vnuknutí Boha hledá jednak možnost, jak by mu mohla sloužit, jednak někoho, kdo by ji poučil, jak má takováto služba vyhlížet.

Onen ctihodný muž si prohlédl mladou hezkou dívku stojící před ním a dostal strach, že by ho svedl ďábel, kdyby tu dívka zůstala, i pochválil její dobré předsevzetí, dal jí něco rostlinných kořínků, planých jablek a datlí k jídlu a vodu k pití, načež jí řekl:

"Milá dceruško, nepříliš daleko odtud žije jeden svatý muž a ten se vyzná v tom, co ty hledáš, mnohem lépe než já; jdi za ním, jdi!"

Alibech došla k tomu, k němuž byla poslána, zde vyslechla tatáž slova jako předtím, a tak se zase vydala dál - až došla ke kobce mladého poustevníka, velmi zbožné a dobré to osobě, jehož jméno bylo Ruštino a jemuž Alibech pověděla totéž přání, jež řekla předtím těm druhým. Rusticovi se vsak zachtělo podrobit svou odolnost veliké zkoušce, neposlal proto Alibech pryč jako ostatní, nýbrž ponechal si ji v kobce, a když nadešla noc, připravil jí lůžko z palmových listů a řekl jí, aby si na něm odpočala. Když se však toto stalo, pokušení dlouho neokolkovalo, zaútočilo na (...)

(......)