Giovanni Boccaccio
překlad: Radovan Krátký

DEKAMERON
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘÍBĚH OSMÝ

Girolamo miluje Salvestru. Na prosby matčiny vydá se do Paříže, a když se vrátí, shledá, že Salvestra se provdala. Vnikne tajně do jejího domu a zemře po jejím boku. Když pak je odnášen do kostela, zemře vedle jeho mrtvoly i Salvestra.

 

Když Emilia dokončila svůj příběh, začala Neifile na rozkaz králův takto vypravovat:

Po mém soudu, ctné paní, je mnoho takových lidí, kteří znají méně než ostatní lidé, ale přesto se domnívají, že znají více, a proto se často opovážlivě protiví nejen lidským radám, ale i přirozenosti věcí. Z této opovážlivosti vzešlo už mnoho všelijakého zla, ale ještě nikdy nikdo neviděl, aby z ní vzešlo nějaké dobro. A protože ze všech přirozených sklonů nejméně snáší radu nebo odpor láska, jež bývá takové povahy, že se spíše sama v sobě stráví, než by se dala moudrou úvahou vyvrátit, napadlo mě povědět vám příběh o paní, která se snažila být chytřejší, než se slušelo, než byla a než také snesla věc, v níž zamýšlela ukázat svůj důvtip. Myslela si, že vyrve ze zamilovaného srdce lásku, kterou tam snad vštípily hvězdy, ale současně s láskou se jí ze synova těla podařilo vyrvat i duši.

Jak vypravují staří pamětníci, žil v našem městě jeden velikánský a bohatý obchodník, jenž slul Leonardo Sighieri a měl se svou paní syna jménem Girolamo; brzy pro jeho narození však - urovnav náležitě své záležitosti - odešel na onen svět.

Jeho jmění spravovali dobře a poctivě hošíkovi poručníci společně s jeho matkou. Hoch vyrůstal s dětmi ostatních sousedů a s nikým se tak nespřátelil jako s dcerou jednoho krejčího, jež byla v jeho věku a žila v téže ulici jako on. S přibývajícím věkem se ale zvyk změnil v tak velikou a tak horoucí lásku, že Girolamo se necítil dobře, jestliže neviděl ono děvče - a nutno říci, že ona ho nemilovala o nic méně než on ji.

Když si toho všimla hochova matka, začasté ho za to peskovala a kárala. Ježto si však Girolamo nedal říci, stěžovala si na to hochovým poručníkům, a protože se domnívala, že pro veliké synovo bohatství nemůže tlusté nacpat do tenkého, pravila jim:

"Náš hoch, jemuž není ještě ani čtrnáct let, je zamilován do dcery jednoho krejčího v našem sousedství; jmenuje se Salvestra, a kdyby mu byla stále na očích, jistě by si ji jednoho dne vzal za manželku, aniž by se o tom někdo dověděl, a já pak bych nebyla do smrti veselá. Kdyby viděl, že se provdala za jiného, možná že by se pro ni utrápil, a proto - podle mého zdání - by se to mělo předejít a měli byste ho poslat někam daleko odtud za obchodními záležitostmi - neboť bude-li pryč a neuvidí ji dlouho, sejde mu z mysli a my mu pak budeme moci dát za manželku nějakou dívku dobrého rodu."

Poručníci pravili, že paní dobře mluví a že sami učiní, co jen budou moci; zavolali si proto hocha do obchodu a jeden z poručníků se s ním jal velmi laskavě rozmlouvat.

"Milý synku, jsi už skoro dospělý a bude dobře, začneš-li se sám starat o své záležitosti. Byli bychom proto rádi, kdyby ses na nějaký čas vypravil do Paříže; uvidíš tam, (...)

(......)