Giovanni Boccaccio
překlad: Radovan Krátký

DEKAMERON
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘÍBĚH DEVÁTÝ

Messer Guiglielmo Rossiglione dá své manželce snísti srdce messera Guiglielma Guardastagna, jejž vlastní rukou zabil a jejž jeho paní milovala. Ta pak, když se o tom doví, vrhne se z vysokého okna, zemře a je pohřbena se svým milencem.

 

Když byl příběh, jejž vyprávěla Neifile, u konce a vyvolal v srdcích všech Neifiliných družek veliký soucit, začal vypravovat sám král; nezamýšlel totiž porušit Dioneovou výsadu, a kromě jich dvou nebyl již nikdo na řadě.

Když vás, laskavé paní, tolik dojímají příběhy o nešťastných láskách, vytanul mi na mysli příběh, který ve vás vzbudí neméně soucitu než příběhy minulé, ježto milenci, o nichž budu vyprávět, patřili k vyššímu stavu a ježto jejich strasti byly daleko větší než ty, o nichž byla až dosud v příbězích řeč.

Vězte tedy, že v Provenci kdysi žili, jak vypravují Provensálci, dva urození rytíři, z nichž každý měl zámky a vasaly; jeden z nich se jmenoval Guiglielmo Rossiglione a druhý Guiglielmo Guardastagno. Oba dva byli velmi stateční ve zbrani, měli se velice rádi a chodívali proto společně na každý turnaj nebo klání či jinou zbrojnou hru a odívali se do rouch stejného střihu a stejných barev.

Ačkoli pak každý z nich přebýval na svém zámku a ačkoli jeden zámek od druhého byl vzdálen dobrých deset mil, přece jen se stalo, že se messer Guiglielmo Guardastagno prese všecko přátelství a družné vztahy, které mezi nimi byly, nesmírně zamiloval do překrásné a líbezné paní, kterou měl messer Guiglielmo Rossiglione za manželku - a tím či oním dosáhl, že si toho paní povšimla. Ježto ho znala jako přeudatného rytíře, nalezla v něm zalíbení a zahořela k němu tak velikou láskou, že nežádala a nečekala nic jiného dychtivěji než to, aby byla požádána. Netrvala dlouho a stalo se i to; sešlí se spolu poprvé, podruhé, a oba vzpláli mocnou láskou.

Ježto se však stýkali nedosti obezřetně, stalo se, že to zpozoroval podvedený manžel; vzplál takovým hněvem, že se velká láska, kterou choval ke Guardastagnovi, změnila v smrtelnou nenávist - nicméně ji dokázal skrýt lépe, než dovedli skrýt oba milenci svou lásku, a byl ve svém nitra rozhodnut, že Guardastagna zabije.

V té době, kdy se Rossiglione obíral těmito myšlenkami, byl ve Francii vyhlášen veliký turnaj, což Rossiglione ihned dal vědět Guardastagnovi, a vzkázal mu též, aby ráčil přijet k němu, že se společně umluví, mají-li se na turnaj dostavit a jak.

Guardastagno přeradostně odpověděl, že se nazítří zcela určitě dostaví k němu na večeři.

Když to Rossiglione uslyšel, napadlo ho, že nadešla vhodná chvíle, aby ho zabil; na druhý den se proto ozbrojil, vsedl s několika svými sluhy na koně a asi míli od svého hradu se jal číhat v lese, jímž musel jet Guardastagno. Číhal tu na něho hodnou dobu, až konečně spatřil, jak se blíží neozbrojen, s dvěma neozbrojenými sluhy a zhola netušící, že by ho mohlo potkat nějaké neštěstí. Když pak Rossiglione viděl, že Guardastagno dorazil na ono místo, kde ho chtěl mít, úkladně a pln potměšilosti se na (...)

(......)