Giovanni Boccaccio
překlad: Radovan Krátký

DEKAMERON
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘÍBĚH TŘETÍ

Mistr Simon na naléhání Bruna, Buffalmacca a Nella namluví Calandrinovi, že je těhotný; ten jim dá na léky kapouny a peníze a posléze se uzdraví bez porodu.

 

Když Elisa dokončila svůj příběh a všichni vyslovili díky Bohu za to, že se mladá řeholnice dostala šťastně z drápů závistivých družek, přikázala královna Filostratovi, aby pokračoval. Ten, nečekaje na další vybízení, začal vyprávět:

Neotesaný sudí z Marek, o němž jsem vám včera vyprávěl, překrásné paní, mi zahnal z jazyka jeden příběh o Calandrinovi, který jsem vám chtěl povědět. O Calandrinovi a jeho druzích bylo sice už mnoho řečeno, nicméně to, co se o něm vypráví, nemůže než rozmnožit veselí, a proto vám přece jen povím onen příběh, který jsem měl včera na mysli.

Bylo už dříve jasně řečeno, kdo to byl Calandrino a ti druzí, o nichž budu v tomto příběhu vyprávět, a proto se už o tom nebudu zmiňovat a rovnou vám řeknu, že se přihodilo, že Calandrinovi umřela jedna teta a zanechala mu dvě stě lir na hotovosti. Calandrino proto hned začal hovořit o tom, že si koupí nějaký statek, a vstoupil do jednání se všemi dohazovači v celé Florencii, jako by měl deset tisíc zlaťáků na výdaje. Každé jednání ovšem ihned ztroskotalo, sotvaže se začalo mluvit o částce požadované za statek.

Bruno a Buffalmacco o tom všem věděli a často Calandrinovi říkali, že by učinil líp, kdyby se šel s nimi vyrazit, než aby běhal za koupí pozemku jako za míčem. Ale ani tak ho nemohli nikdy přimět k tomu, aby je aspoň jednou pohostil.

Jednoho dne si na to zase naříkali, a protože se k tomu nachomýtl jeden jejich druh, jenž slul Nello a byl rovněž malíř, jali se všichni tři uvažovat, jak by se poměli na útraty Calandrinovy, a bez prodlení se domluvili, jak si budou počínat, takže nazítří ráno, když vyšel Calandrino z domu, postavili se na číhanou, a sotva Calandrino ušel kousek cesty, už mu šel naproti Nello a pravil:

"Dobrý den, Calandrino!"

Calandrino odpověděl, aby i jemu dopřál Bůh dobrého dne i roku.

Nello se s ním však na chvíli zastavil, začal si prohlížet jeho tvář, ale tu už se ho Calandrino zeptal:

"Co si mě tak prohlížíš?"

Nello mu pravil:

"Necítil jsi dnes v noci nic? Zdá se mi, že nejsi ve své kůži."

Calandrino byl hned nejistý a děl:

"Běda - a co se ti zdá, že mi je?"

Nello řekl:

"Ale proto ti to neříkám. Zdá se mi jen, že jsi nějak jiný. Ale snad to nic není."

A nechal ho jít dál.

Calandrino sice necítil zhola nic, nicméně pokračoval v cestě, jat neblahým tušením. O kus dál na něho číhal Buffalmacco, a když viděl, že Calandrino odchází od Nella, pozdravil ho a zeptal se, zda se cítí dobře.

Calandrino odvětil:

"Nevím, ale zrovna teď mi říkal Nello, že mu připadám celý změněný. Snad mi nic není?"

Buffalmacco děl:

"Líp by bylo, kdyby ti bylo něco než tohle nic, vypadáš jako poloviční mrtvola." Calandrinovi už se zdálo, že ho zachvátila horečka.

Vtom však ho chytil Bruno, a než mohl Calandrino promluvit, řekl:

"Jak to vyhlížíš, Calandrino? Vypadáš víc (...)

(......)