Michail Bulgakov

MISTR A MARKÉTKA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

(16) POPRAVA

Slunce už se sklánělo nad Golgotou, obklíčenou dvojitým řetězem vojáků.

Jizda, která před polednem zkřížila prokurátorovi cestu, docválala k hebronské městské bráně, kde ji proklestili cestu davem vojáci kappadocké pěši kohorty. Rozprášili hloučky lidi, mezků a velbloudů a ala ostrým cvalem dorazila na křižovatku a zvedala sloupy prachu. Tady se sbíhaly dvě cesty: jižni, která vedla do Betléma, a severozápadní, jaffská. Jezdci se pustili po severozápadní cestě. Kappadočti stáli roztroušeni po kraji silnice a odháněli z ni karavany, které pospíchaly na svátky do Jeruzaléma. Za vojáky kappadockého  oddílu se kupily houfy poutníků, kteří opustili svůj dočasný úkryt v pruhovaných stanech, rozložených rovnou na trávě. Oddíl urazil asi kilometrovou vzdálenost, když předhonil druhou kohortu Bleskové legie, a po dalším kilometru dosáhl jako první úpatí Golgoty. Jezdci seskákali z koní. Velitel je rozdělil do čet, které obsadily celé úpatí nevysokého pahorku. Zůstal jediný volný přístup - od jaffské silnice.

Zakrátko dostihla cíle i druhá kohorta, vyšplhala o něco výš a věncovitě obklíčila horu. Nakonec připochodovala centurie pod velením Marka Krysobijce. Vojáci šli ve dvou řadách po obou stranách silnice a uvnitř, s doprovodem tajné stráže, jeli na voze tři odsouzenci. Na prsou měli bílé desky s nápisem „zločinec a buřič" ve dvou jazycích - aramejsky a řecky.

Za vozem s odsouzenci následovaly další, naložené čerstvě otesanými kůly a příčnými trámy, provazy, lopatami, vědry a sekyrami. Na těchto vozech jelo šest katů. Za nimi na koni centurio Marek, velitel jeruzalémské chrámové stráže a muž v kápi, se kterým se Pilát krátce radil v setmělé palácové komnatě.

Průvod uzavíral řetěz vojáků a za nimi se hrnulo asi na dva tisíce zvědavců, kteří se nezalekli pekelného žáru a toužili zhlédnout zajímavou podívanou. K nim se přidali zvědaví poutníci, které pouštěli vcelku bez obtíží na konec průvodu. Průvod, provázený slabými výkřiky hlasatelů, kteří stále ještě oznamovali, co před polednem provolal Pilát, se vklínil na Golgotu.

Ala pustila všecky do druhé řady, a druhá centurie dovolila vystoupit nahoru pouze těm, kdo asistovali při popravě. Pak rychlým manévrováním rozprášila dav kolem pahorku tak, že se zvědavci octli mezi řetězem pěchoty shora a řetězem jízdy zdola a směli sledovat popravu jen mezi volně rozestavěnými hlídkami pěšáků.

Od chvíle, kdy průvod stanul na úpatí kopce, uplynuly víc než tři hodiny. Slunce už se chýlilo nad horu, ale nesnesitelné vedro trvalo. Vojáci v obou řadách strádali horkem a umdlévali nudou. V duchu proklínali tři lotry a ze srdce jim přáli brzkou smrt.

Malý velitel jízdy s oroseným čelem a v košili zčernalé potem střežil jediný volný průchod na úpatí kopce. Občas zamířil k první četě, nabíral do dlaní vodu, hltavě pil a smáčel si turban. Když se mu ulevilo, znovu odcházel a krátkými kroky sem a tam měřil zaprášenou cestu, která vedla na pahorek. U pasu se mu houpal dlouhý meč a (...)

(......)