Michail Bulgakov

MISTR A MARKÉTKA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

(23) GALA PLES U SATANA

Kvapem se blížila půlnoc, a proto si museli pospíšit. Markétka jako ve snách sledovala, co se kolem děje. Zapamatovala si svíce a bazén vykládaný drahokamy. Ocitla se na dně a Hela s novou pomocnicí Natašou ji polévaly jakousi vřelou, hustou a rudou tekutinou. Ucítila na rtech slanou chuť a domyslela si, že ji omývají krví. Krvavou záplavu vystřídala jiná, stejně hustá, průzračná a narůžovělá - Markétě se zatočila hlava od růžového oleje. Pak ji položili na křišťálové lože a třely ji velikánskými zelenými lupeny, až se celá leskla.

Vtom vtrhl dovnitř kocour a začal vydatně pomáhat. Usedl na bobek u Markétiných nohou, masíroval jí chodidla a tvářil se jako čistič bot na ulici.

Už se nepamatuje, kdo jí ušil z bledě růžových plátků střevíčky a jak se samy od sebe zapnuly na zlaté přezky. Jakási neznámá síla ji vymrštila a postavila před zrcadlo. Ve vlasech se jí třpytila královská diamantová čelenka. Odkudsi se vynořil Korovjev a zavěsil jí na krk těžký řetěz s černým pudlem v oválném rámu. Šperk tížil královnu jako závaží, řetěz jí rozdíral šíji a pod tíhou se celá shrbila. Ale něco jí vynahradilo všecko to nepohodlí způsobené řetězem - úcta, kterou jí začali projevovat Korovjev a Kňour.

 „Nevadí, nevadí!" bručel Korovjev u dveří místnosti, kde byl bazén. „Nedá se nic dělat, je to nutné... Královno, jestli dovolíte, dám vám ještě jednu dobrou radu. Mezi hosty budou různé, ano nejrůznější veličiny. Ale nikomu z nich nedávejte přednost, královno Margot! Kdyby se vám někdo nelíbil... vím, že to přirozeně nedáte najevo, ne, ne - ani nápad! Každý by si toho okamžitě všiml! Je zapotřebí, abyste si je všecky oblíbila, ano, královno! Čeká vás hojná odměna. A pak - hlavně nikoho nevynechat! Alespoň mu věnujte úsměv, když nebude čas prohodit slůvko, nebo stačí kývnout hlavou! Všecko, co chcete, jenom ne lhostejnost, jinak nám hosté budou chřadnout..."

Markétka provázená Korovjevem a Kňourem vkročila do úplné tmy.

„Já... já...," špital kocour, „dám znamení!"

„Začni!" nařídil ve tmě Korovjev.

 „Ples začíná!!!" zaječel pronikavě Kňour a Markéta vyjekla a zavřela oči. Ples ji nečekaně uchvátil záplavou světel, zvuků a vůní. Podpírána Korovjevem se ocitla v tropech. Papoušci s červenými náprsenkami a zelenými ocasy se houpali na liánách, zarývali se do nich drápy a vřeštěli, až uši zaléhaly: „Nesmírně mě těší!" Les končil a pařlivý vzduch, jaký bývá v lázních, vystřídal vzápětí osvěžující chlad plesového sálu se sloupy z nažloutlého jiskřivého mramoru. Sál, stejně jako předtím les, zel prázdnotou, nepočítáme-li nahé mouřeníny se stříbrnými turbany, kteří stáli u sloupů. Tváře jim vzrušením zpopelavěly, když do sálu vplula Markéta se svým doprovodem, k němuž se nepozorovaně připojil Azazelo. Korovjev pustil Markétinu paži a zašeptal:

„Přímo na tulipány!"

Před Markétou se vztyčila hradba z bílých tulipánů a za ní zářily nesčetné lampičky. V jejich světle se oslnivě odrážely bílé náprsenky a černá ramena (...)

(......)